Typy politickych stran, charakterizujte na prikladu v CR

13. Typy politických stran, charakterizujte na příkladu ČR

Základní podmínkou vlivu jednotlivce na stát (společnost) je sdružit se s ostatními lidmi, kteří mají stejné nebo podobné zájmy do politické strany či hnutí a pomocí ní usilovat o prosazení svých zájmů. Různá politická seskupení a sdružování občanů se postupně vyvíjí již od 18. stol. Sdružování se za účelem obhajoby a dosažení určitých cílů je ovšem podstatně starší než vznik novodobých politických stran. Za jejich předchůdce můžeme považovat rodinné dynastie či církevní hierarchii ze středověku.

Teprve s proniknutím občanských vrstev do politiky vznikají první politické strany jako reprezentace konkrétních společenských tříd. Například v anglickém parlamentu za dob Cromwella zastupovali whigové (nositelé paruk) aristokracii a torryové zastupovali rodící se buržoazii. Ve Francii vzniká další tradiční dvojice v rámci tzv. občanské třídy (po francouzské revoluci) umírnění - girondisté a radikálové - jakobíni.

V průběhu 19. století se v Evropě ustavilo dnes tradiční politické trojrozdělení na pravici, střed a levici (podle rozsazení ve Francii - roajalisté seděli vpravo a republikáni vlevo). Představitelé tohoto dělení byli v Evropě především strany konzervativní, liberální a demokratické. Koncem 19. století se demokraté rozdělili na části s nejrůznějšími přídomky (národní, liberální). Takto rozdělované útvary reprezentovaly politický střed. Na levici se postupně usadily strany sociálně-demokratické, socialistické a komunistické. Ve 20. století přibyly krajně pravicové strany fašistické a strany zelené.

Typologie politických stran v současnosti je poměrně složitá a těžko přehledná, protože strany se organizačně i programově překrývají. Někteří politologové tvrdí, že klasické dělení politických stran na pravici, střed a levici se dnes už přežilo.

ROZDĚLĚNÍ POLITICKÝCH STRAN PODLE ADOLFA MŰLLERA

Obecné rozdělení politických stran: PŘÍKLAD V ČR

1) Konzervativní a křesťanské strany - řád, morálka, pravidla KDU-ČSL

2) Liberální strany - svoboda ODS, US, ODA

3) Sociálně-demokratické a sociální strany - solidarita ČSSD

4) Komunistické strany KSČM

5) Fašistické strany dělnická strana

6) Strany zelených (ekologické strany) SZ, DSZ

FUNKCE POLITICKÝCH STRAN

V současné době plní politické strany zejména tyto funkce:

1) Formulují a reprezentují zájmy velkých společenských skupin

2) Aktivizují a integrují velké společenské skupiny

3) Tvoří politické programy, různá ideologická učení a doktríny (konkrétní pohled na svět, zájmy)

4) Účastní se na vytváření a činnosti politického systému

5) Formují veřejné mínění

6) Politicky vychovávají část společnosti (voliče a stoupence) – příspěvek na chod politické strany dostane každá strana, která má více než 1.5% hlasů v parlamentu, 1 hlas = 100 Kč