Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Typy politickych stran, charakterizujte na prikladu v CR

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (34,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

13. Typy politických stran, charakterizujte na příkladu ČR Základní podmínkou vlivu jednotlivce na stát (společnost) je sdružit se s ostatními lidmi, kteří mají stejné nebo podobné zájmy do politické strany či hnutí a pomocí ní usilovat o prosazení svých zájmů. Různá politická seskupení a sdružování občanů se postupně vyvíjí již od 18. stol. Sdružování se za účelem obhajoby a dosažení určitých cílů je ovšem podstatně starší než vznik novodobých politických stran. Za jejich předchůdce můžeme považovat rodinné dynastie či církevní hierarchii ze středověku. Teprve s proniknutím občanských vrstev do politiky vznikají první politické strany jako reprezentace konkrétních společenských tříd. Například v anglickém parlamentu za dob Cromwella zastupovali whigové (nositelé paruk) aristokracii a torryové zastupovali rodící se buržoazii. Ve Francii vzniká další tradiční dvojice v rámci tzv. občanské třídy (po francouzské revoluci) umírnění - girondisté a radikálové - jakobíni. V průběhu 19. století se v Evropě ustavilo dnes tradiční politické trojrozdělení na pravici, střed a levici (podle rozsazení ve Francii - roajalisté seděli vpravo a republikáni vlevo). Představitelé tohoto dělení byli v Evropě především strany konzervativní, liberální a demokratické. Koncem 19. století se demokraté rozdělili na části s nejrůznějšími přídomky (národní, liberální). Takto rozdělované útvary reprezentovaly politický střed. Na levici se postupně usadily strany sociálně-demokratické, socialistické a komunistické. Ve 20. století přibyly krajně pravicové strany fašistické a strany zelené. Typologie politických stran v současnosti je poměrně složitá a těžko přehledná, protože strany se organizačně i programově překrývají. Někteří politologové tvrdí, že klasické dělení politických stran na pravici, střed a levici se dnes už přežilo. ROZDĚLĚNÍ POLITICKÝCH STRAN PODLE ADOLFA MŰLLERA Obecné rozdělení politických stran:PŘÍKLAD V ČR 1) Konzervativní a křesťanské strany - řád, morálka, pravidla KDU-ČSL 2) Liberální strany - svoboda ODS, US, ODA 3) Sociálně-demokratické a sociální strany - solidarita ČSSD 4) Komunistické strany KSČM 5) Fašistické strany dělnická strana 6) Strany zelených (ekologické strany) SZ, DSZ FUNKCE POLITICKÝCH STRAN V současné době plní politické strany zejména tyto funkce: 1) Formulují a reprezentují zájmy velkých společenských skupin 2) Aktivizují a integrují velké společenské skupiny 3) Tvoří politické programy, různá ideologická učení a doktríny (konkrétní pohled na svět, zájmy) 4) Účastní se na vytváření a činnosti politického systému 5) Formují veřejné mínění 6) Politicky vychovávají část společnosti (voliče a stoupence) – příspěvek na chod politické strany dostane každá strana, která má více než 1.5% hlasů v parlamentu, 1 hlas = 100 Kč 7) Připravují politické elity pro jejich delegaci (umístění) do státního aparátu po vítězných volbách 8) Účastní se soutěže politických stran a hnutí v boji o moc - jsou registrované, účastní se voleb 9) Účastní se na výkonu státní moci, nikoli však přímo, ale prostřednictvím svých členů v politických funkcích (v roce 1960 v ČSSR KSČ byla jedinou vedoucí stranou, toto nyní nelze)

Témata, do kterých materiál patří