Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Trestni_pravo_procesni

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (108 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

Trestní právo procesní 1. Pojem a právní úprava 2. Základní zásady trestního řízení I. Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů II. Zásada presumpce neviny III. Zásada legality IV. Zásada oficiality V. Zásada objektivní pravdy VI. Zásada volného hodnocení důkazů VII. Zásada spolupráce orgánů činných v trestním řízení se zájmovými sdruženími občanů VIII. Zásada obžalovací IX. Zásada veřejnosti X. Zásada ústnosti XI. Zásada bezprostřednosti XII. Zásada zajištění práva na obhajobu XIII. Zásada vyhledávací 3. Orgány činné v trestním řízení I. Soud VĚCNÁ PŘÍSLUŠNOST SOUDU MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST SOUDU II. Státní zástupce III. Policejní orgán 4. Práva obviněného 5. Obhájce 6. Průběh trestního řízení I. Přípravné řízení II. Předběžné projednání žaloby III. Hlavní líčení IV. Vydání soudního rozhodnutí V. Opravné řízení ODVOLÁNÍ OBNOVA ŘÍZENÍ VI. Vykonávací řízení 1. Pojem a právní úprava Trestní právo procesní představuje souhrn právních norem o postupu orgánů činných v trestním řízení při vyšetřování a rozhodování trestních věcí. Základním pramenem trestního práva procesního je trestní řád (zákon č. 141/1964 Sb.). 2. Základní zásady trestního řízení Mezi základní zásady trestního řízení patří: zásada stíhání je ze zákonných důvodů zásada presumpce neviny zásada legality zásada oficiality zásada objektivní pravdy zásada volného hodnocení důkazů zásada spolupráce orgánů činných v trestním řízení se zájmovými sdruženími občanů zásada obžalovací zásada veřejnosti zásada ústnosti zásada bezprostřednosti zásada zajištění práva na obhajobu zásada vyhledávací I. Zásada stíhání jen ze zákonných důvodů Tato zásada stanoví, že nikdo nemůže být stíhán jako obviněný jinak než ze zákonných důvodů a způsobem, který stanoví trestní řád.1 II. Zásada presumpce neviny Tato zásada znamená, že dokud není soudním rozhodnutím vyslovena vina, musí se na člověka, proti kterému je vedeno trestní stíhání, hledět, jako by nebyl vinen. To znamená také to, že pokud existují pochybnosti o vině obžalovaného, je nutno rozhodnout v jeho prospěch. Dále to znamená, že vina obžalovanému musí být prokázána (obžalovaný nemusí dokazovat svou nevinu). III. Zásada legality Podle této zásady je státní zástupce povinen stíhat všechny trestné činy, o kterých se doví.2 IV. Zásada oficiality Podle této zásady musí orgány činné v trestním řízení postupovat tzv. z úřední povinnosti, tzn., že musí z vlastní iniciativy provést všechny úkony, které vedou ke splnění účelu trestního řízení a to co nejrychleji. V. Zásada objektivní pravdy Tato zásad znamená, že orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat tak, aby byl zjištěn takový skutkový stav věci, o kterém nejsou žádné pochybnosti. K dosažení této zásady je zapotřebí, aby orgány činné v trestním řízení objasňovaly se stejnou pečlivostí jak důkazy, které svědčí proti obžalovanému, tak i důkazy, které svědčí v jeho prospěch.3 VI. Zásada volného hodnocení důkazů Orgány činné v trestním řízení posuzují důkazy podle svého vnitřního přesvědčení, které však musí být založena na pečlivém uvážení všech okolností případu. VII. Zásada spolupráce orgánů činných v trestním řízení se zájmovými sdruženími občanů Podle této zásady spolupracují orgány činné v trestním řízení se sdruženími, jako jsou např. odborové organizace, pracovní kolektivy, církve aj. Význam této spolupráce spočívá jednak v tom, že tato sdružení mohou k projednávání věci vyslat svého zástupce, který se vyjadřuje jménem tohoto sdružení k osobě obviněného a k možnosti jeho nápravy a dále v tom, že tato sdružení mohou např. převzít záruku za obviněného (např. při jeho podmíněném propuštění nebo namísto pobytu ve vazbě). VIII. Zásada obžalovací Trestní stíhání lze zahájit pouze na základě žaloby podané státním zástupcem nebo na základě návrhu na potrestání (rovněž podává státní zástupce).4 IX. Zásada veřejnosti Trestní věci se projednávají před soudem veřejně, tak, aby se občané mohli projednávání účastnit a sledovat jednání. Veřejnost může být vyloučena pouze ze zákonem stanovených důvodů.5 X. Zásada ústnosti Zásada ústnosti znamená, že jednání před soudem je ústní. Svědky, znalce i obviněného tedy soud sám vyslýchá. V některých případech (hlavně z důvodu úspornosti) však mohou být dřívější výpovědi těchto osob před soudem pouze přečteny. XI. Zásada bezprostřednosti Podstatou této zásady je to, že soud při svém rozhodování může brát v úvahu pouze ty důkazy, které byly provedeny bezprostředně před ním ( v rámci jednání). XII. Zásada zajištění práva na obhajobu Podle této zásady musí být obžalovaný ve všech fázích trestního řízení řádně poučen o jeho právech a o tom, že si může zvolit obhájce.6 Trestní řízení je vedeno v českém jazyce. Pokud obžalovaný prohlásí, že český jazyk neovládá, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svůj rodný jazyk nebo jazyk, který ovládá. XIII. Zásada vyhledávací Podle této zásady orgány činné v trestním řízení musí objasňovat se stejnou pečlivostí jak důkazy, které svědčí proti obžalovanému, tak i důkazy, které svědčí v jeho prospěch. 3. Orgány činné v trestním řízení Orgány činnými v trestním řízení jsou: soud státní zástupce policejní orgán I. Soud Trestní řízení probíhá před věcně a místně příslušným soudem. VĚCNÁ PŘÍSLUŠNOST SOUDU Řízení v prvním stupni probíhá v zásadě předokresním soudem. V některých případech je však v prvním stupni řízení příslušnýsoud krajský a to pokud: se jedná o trestný čin, za který zákon stanoví trest odnětí svobody jehož dolní hranice je 5 let a výše se jedná o trestný čin, za který lze uložit výjimečný trest odnětí svobody se jedná o trestné činy vyjmenované v trestním řádu7 Ve druhém stupni (o odvolání) pak rozhodujesoud krajský (o odvolání proti rozhodnutí okresního soudu), resp.soud vrchní (o odvolání proti rozhodnutí krajského soudu). MÍSTNÍ PŘÍSLUŠNOST SOUDU Trestní řízení probíhá před soudem, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán.8 II. Státní zástupce Státní zástupce je osoba, která v trestním řízení představuje stranu obžaloby. Role státního zástupce

Témata, do kterých materiál patří