dědické právo

9) Dědické právo:

Podle úpravy NOZ vzniká dědické právo smrtí zůstavitele. Dědické právo je právo na pozůstalost

nebo na poměrný podíl z ní.

= dědické právní nástupnictví, dědická sukcese – v případě smrti přechází práva a povinnosti na jiné subjekty, které jsou jeho právními nástupci.

Některé práva a povinnosti se smrtí zanikají a nejsou tedy předmětem dědění – zejména rodinněprávní vztahy (vyživovací povinnost k dětem, k rodičům, manželce… práva a povinnosti ze vztahu osvojitel – osvojenec)

Zaniká právo omezené jen na osobu zůstavitele, tedy zemřelého např. právo na zhotovení objednané věci sloužící osobní potřebě (brýle, zubní protéza) také povinnost, pokud ji měl udělat osobně (namalovat obraz)

Zůstavitel = označujeme osobu, která něco má, něco, co může být předmětem dědění, co tady nechala tedy zůstavila. Zůstavitelem může být pouze člověk, jehož majetek má být v okamžiku jeho smrti předmětem řízení o pozůstalosti.

Zemře-li fyzická osoba, zaniká tím její právní subjektivita, tedy způsobilost mít práva a povinnosti.

Smrt je třeba prokázat předepsaným způsobem:

• Úředním zjištěním smrti = prohlídka zemřelého a vydání úmrtního listu

• Rozhodnutím soudu o prohlášení člověka za zemřelého = při živelných katastrofách, havárii letadla, pokud je nezvěstný

Pozůstalost tvoří veškeré jmění zůstavitele k okamžiku jeho smrti, které je způsobilé přejít

na právní nástupce. Do pozůstalosti tedy nespadají práva a povinnosti vázaná výlučně na osobu

zůstavitele, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Důsledkem toho

přejdou do pozůstalosti např. i zůstavitelova práva na bolestné, na satisfakci v penězích apod.

Pozůstalost je tedy širším pojmem než pojem dědictví.

Dědictvím se rozumí ta část z pozůstalosti, která skutečně přejde na zůstavitelovy dědice.

Dědicem může být nejen člověk, ale i osoba právnická, vznikla-li do jednoho roku od smrti

zůstavitele (§1478). Za dědice je považována osoba, na niž mají po zůstavitelově smrti přejít

pozůstalost jako celek nebo podíl na ní, a to bez ohledu na to, z jakého právního titulu se tak

stane (zda z dědické smlouvy, ze závěti či ze zákona)

Dědicem může být např. i první vnučka mé dcery, která se někdy v budoucnu narodí.

Vyloučení dědice z dědického práva:

Dědická nezpůsobilost:

Nezpůsobilý dědic, tedy ten kdo by jako dědic přicházel v úvahu, jenže tuto způsobilost ztratil, je ten kdo se úmyslně dopustil trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu, potomkům, předkům nebo zavrženíhodného činu proti projevu poslední vůle zůstavitele. Z dědického práva je za určitých okolností (domácí násilí, probíhající řízení o rozvodu) vyloučen manžel a také rodič, který byl zbaven rodičovské odpovědnosti.