dědické právo

= dědí rovným dílem

Odpovědnost dědiců za dluhy zůstavitele:

V dědickém právu se obecně uplatňuje princip univerzálního dědického nástupnictví, což

znamená, že dědic nastupuje nejen do zůstavitelových práv, ale i do povinností. Dosavadní

koncepce přechodu dluhů vychází z povinnosti dědice hradit zůstavitelovy dluhy pouze

do výše nabytého dědictví.

NOZ se kloní ke koncepci, která je obvyklá nejen v tradičních právních řádech, ale i v právních řádech, které mají podobné historické pozadí (např. Polsko). NOZ posiluje pozici věřitelů tím, že primárně dochází k přechodu povinností k úhradě dluhů v plném rozsahu. Dědic musí uhradit zůstavitelovy dluhy i nad rozsah nabytého dědictví, případně ze svého výlučného majetku. Jistě není v určitých případech vhodné, aby dědic byl povinen k úhradě dluhů nad rozsah nabytého majetku. Je mu proto zákonem poskytnuta ochrana spočívající v možnosti ohraničení rozsahu povinností k úhradě zůstavitelových dluhů prostřednictvím soupisu pozůstalosti.

Projednání dědictví:

Dědictví smrtí zůstavitele, ale je třeba projednat, určit rozsah majetku tvořící dědictví, rozdělit je mezi dědice a potvrdit nabytí každému z nich.

Úprava řízení o dědictví je obsažena v občanském soudním řádu.

Toto řízení se zahajuje i bez návrhu některého z dědiců, v okamžiku, kdy se soud dozví doručením úmrtního listu z matriky o úmrtí člověka.

Soud pak pověří notáře, aby jako soudní komisař provedl úkony v řízení o dědictví.

Notář vede řízení o dědictví, vydává rozhodnutí, kterým řízení končí.

Pokud se po skončení objeví zůstavitelův další majetek. Původní řízení se neobnovuje, ale soud provede dodatečné projednání dědictví – v případě že obsahuje i aktiva i dluhy. Pokud obsahuje jen dluhy, řízení o dědictví se neprovádí.

Když se zcela výjimečně zjistí, že zůstavitel žije, případně bylo zrušeno rozhodnutí o prohlášení za mrtvého. Soud rozhodne o tom, že již vydané rozhodnutí o dědictví se ruší.

Nepravý dědic:

Po skončení řízení o dědictví se zjistí, že skutečným dědicem je někdo jiný – nepravý dědic.

Skutečný dědic pak uplatňuje svůj nárok na dědictví u soudu žalobou na vydání dědictví.