dědické právo

Zůstavitel uzavírající dědickou smlouvu musí být zletilý a plně svéprávný; pokud by byl ve svéprávnosti omezen, může smlouvu uzavřít případně ji i měnit jen se souhlasem opatrovníka.

Dědickou smlouvou nelze pořídit o celé pozůstalosti. Čtvrtina pozůstalosti musí zůstat volná a lze o ní rozhodnout mimosoudně např. závětí.

Dědickou smlouvu můžou uzavřít i manželé nebo snoubenci – případný rozvod nemá za následek zrušení smlouvy. Na návrh manželů může soud smlouvu zrušit.

Dědickou smlouvu může zůstavitel zrušit tím, že pořídí závěť.

Dědění ze závěti:

Závěť je odvolatelný projev vůle. Co do právní síly má závěť přednost před děděním ze zákona.

Jestliže zůstavitel sepíše platnou závěť a pořídí v ní o celé své pozůstalosti, nedojde k dědění

ze zákona. Může nastat i situace, kdy zůstavitel pořídí závětí pouze o části své pozůstalosti

a v tomto případě dojde z části k dědění podle závěti a z části k dědění podle zákona.

Závěť může pořídit ten, kdo je zcela svéprávný (osoba starší 18 let), neomezena soudem ve svéprávnosti. Pokud je omezen ve svéprávnosti může závěť pořídit jen formou veřejné listiny (notářským zápisem).

!!!!musí být podepsána a musí v ní být uveden den, měsíc, rok sepsání pokud toto neobsahuje pak je neplatná!!!!!

Typy závětí:

• Závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele (holografická)

• Závěť sepsaná jinak než vlastní rukou zůstavitele (alografická) = 2 svědci

• Závěť ve formě notářského zápisu

• Závěť s úlevami. Je určena osobám, které se kvůli nějaké události (např. živelné pohromy, války apod.) nacházejí v situaci, kdy jsou v ohrožení života

Dovětek:

Zůstavitel může pořídit o pozůstalosti i dovětkem. Ten je buď součástí závěti nebo i samostatně. Obsahem dovětku může být nařízení odkazu, podmínky nebo příkazy dědice nebo odkazovníka.

Vykonavatel závěti:

Zůstavitel může povolat vykonavatele závěti, tedy určit osobu vykonavatele, stanovit ji povinnosti při výkonu funkce, i způsob, jak má být vykonavatel odměňován. Touto funkcí může být pověřen notář, advokát, osoba zůstaviteli blízká, také i právnická osoba.

Správce dědictví:

Zůstavitel může určit správce dědictví, pomocí listiny o ustanovení správce dědictví, která musí být formou notářského zápisu. Je v ní uvedeno, zda má spravovat zcela nebo jen část majetku. Nesmí chybět ani souhlas toho, kdo má funkci vykonávat. Zůstavitel může ustanovení zrušit (formou notářského zápisu) nebo později změnit (formou notářského zápisu). Odvolá-li správce svůj souhlas – listina se ruší.

Dědici mohou platnost zpochybnit pouze podáním žaloby na určení neplatnosti. Žalobu podávají proti správci dědictví, jeho funkce je platná do pravomocného rozhodnutí soudu, jímž bylo určeno, že je listina opravdu neplatná.