8. Ochrana osob a ochrana duševního vlastnictví

8. Ochrana osob a ochrana duševního vlastnictví

Prameny

• Zákon o právu autorském

• Listina základních práv EU

Přehled právní ochrany

Kontrolní systém – v případě narušení zákona usiluje o znovuobnovení

Systém soudnictví – chrání dodržování práva

Soudy – nestranné a nezávislé instituce, soudce se řídí pouze platným zákonem

Soudy: civilní (obchodní a správní) – např. rozvod

Trestní – projednává trestní činy (loupež, vražda, podvod, …)

Další orgány právní ochrany: Advokáti, Notáři, Daňový poradci

Ombudsman

Veřejný ochránce práv (ombudsman) chrání osoby před protiprávním jednáním státních úřadů nebo před jejich nečinností. Zabývá se stížnostmi na činnost úřadů, může provádět i šetření z vlastní iniciativy. Rozhodnutí orgánů státní správy, popř. jiného státního orgánu, sice nemůže zrušit, může však vytknout chyby a nedostatky v jejich činnosti a požádat zjednání nápravy. Následně může kontrolovat, zda k nápravě došlo. Úřad veřejného ochránce práv má sídlo v Brně.

Právní vědomí

Znalost právního řádu a představy o spravedlnosti a účelnosti právních norem se nazývají právní vědomí.

Jeho základem je idea práva, tedy představa o tom, co je „po právu“, která však může být od platného práva i značně odlišná. Blíží se proto více ideji spravedlnosti. Může být celospolečenské, skupinové i individuální. Vždy jde o vědomí toho, že ve společnosti existuje a funguje nějaké právo, které je určitým způsobem hodnoceno nebo jde o představy o tom, jaké by mělo být (vědomí o právu de lege ferenda). Čím více se takové vědomí s platným právem shoduje, tím více je právo dodržováno, aniž by ho lidé prakticky museli znát.

Ochrana osobnosti

Právo na ochranu osobnosti je zaručeno každému, přičemž osobností se zde rozumí především, nikoli ale výlučně, život a důstojnost člověka, jeho zdraví, jméno, vážnost, čest, soukromí a projevy osobní povahy.

Vady a Škody

O vadu jde tam, kde újma spočívá ve vadném provedení díla. Škodou je újma, jež vznikla jako následek tohoto vadného plnění.

Odpovědnost obecná a zvláštní

Obecná

Za škodu odpovídá ten, kdo ji způsobil úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Předpokladem této odpovědnosti je vznik škody, jednání porušující dobré mravy, příčinná souvislost mezi škodou a takovým jednáním a konečně zavinění ve formě úmyslu.

Zvláštní

Vedle obecné odpovědnosti za škodu upravuje občanský zákoník také zvláštní druhy odpovědnosti za škodu, často podle této úpravy někdo nese odpovědnost i v případech, kdy škodu vůbec nezavinil tj. kdy nevěděl, že může škodu způsobit a vědět to ani nemohl anebo kdy škodu způsobil někdo jiný.

Odškodnění

Mezi soukromoprávními prostředky vynutitelnosti práva duševního vlastnictví dle našeho názoru musí být vyzdvižena role žalob na finanční odškodnění, tj. žaloby na náhradu škody, vydání bezdůvodného obohacení a zejména žaloby na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění v penězích.