Trestni_pravo_procesni
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Zruší zčásti rozsudek soudu a rozhodne v dané věci jinak
Dovolací soud může změnit rozsudek soudu prvního stupně v neprospěch obžalovaného pouze v případě, kdy odvolání podal státní zástupce.
OBNOVA ŘÍZENÍ
Návrh na obnovu řízení je mimořádný opravný prostředek, který lze použít v případě, kdy rozhodnutí soudu již nabylo právní moci.
Návrh na obnovu řízení může být podán v těchto případech.
Vyšly najevo skutečnosti, které nebyly soudu známy v průběhu trestního řízení a mají vliv na rozhodnutí soudu
Vyšlo najevo, že rozhodnutí soudu bylo dosaženo trestným činem 26
O povolení obnovy řízení rozhoduje soud prvního stupně.
VI. Vykonávací řízení
V rámci vykonávacího řízení dojde k výkonu uloženého trestu nebo opatření, tj. např. odsouzený nastoupí výkon trestu odnětí svobody, zaplatí peněžitý trest apod.
Výkon trestu odnětí svobody je upraven zákonem o výkonu trestu odnětí svobody.
Pokud má být někdo trestně stíhán, může k tomu dojít pouze z důvodu uvedeného v zákoně. V trestním řízení přitom musí být dodržen postup stanovený trestním řádem.↩
Proti některým osobám je však trestní řízení nepřípustné a to např. Proti těm, kteří požívají imunitu, kterým byla udělena prezidentem milost nebo se na ně vztahovala amnestie, vzhledem k věku nejsou trestně odpovědní apod.↩
Toto platí i v případě, kdy se obžalovaný doznal.↩
To neznamená, že podnět k trestnímu stíhání nemůže dát jiná osoba než státní zástupce (může jej podat kterýkoliv občan – procesně způsobilý).↩
Např. při ohrožení státního, hospodářského nebo obchodního tajemství. I v případě vyloučení veřejnosti se však rozsudek vyhlašuje vždy veřejně.↩
V některých případech obžalovaný obhájce mít musí – např. když je ve vazbě, když je zbaven způsobilosti k právním úkonů nebo když horní hranice trestu, který obžalovanému hrozí převyšuje 5 let aj. Pokud si v těchto případech nezvolí obžalovaný svého obhájce sám, je mu přidělen.↩
Např. TČ vlastizrady, rozvracení republiky, teroru, záškodnictví, sabotáže, vyzvědačství, genocidia, porušování závazných pravidel hospodářského styku, zneužívání informací v obchodním styku aj.↩
Pokud místo činu není známo nebo pokud byl trestný čin spáchán v cizině, pak řízení probíhá před soudem, v jehož obvodu obžalovaný bydlí, pracuje nebo se zdržuje.↩
To je fáze trestního řízení.↩
Trestním stíháním je část trestního řízení od zahájení trestního stíhání do nabytí právní moci rozsudku. Rozhodnutí o zahájení trestního stíhání vydává policejní orgán.↩
Tato práva náleží i obviněnému, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterému byla tato způsobilost omezena.↩
Např. žádost o propuštění z vazby.↩
Zejména podat odvolání proti rozhodnutí soudu.↩
Obhájcem v trestním řízení může být jen advokát.↩
Např. o tom, zda podat či nepodat odvolání. Nemůže se s ním však radit o tom, jak odpovědět na již položenou otázku.↩
Oznámení o spáchání trestného činu přijímá policejní orgán a státní zástupce.↩
Důvodem veřejnosti hlavního líčení je zejména snaha působit výchovně na veřejnost.↩
I v případě, kdy veřejnost vyloučena není však může soud zakázat přístup do jednací síně nezletilým nebo osobám, které by mohly narušit důstojný průběh jednání. Osoby, které narušují průběh jednání soudu mohou být také z jednací síně vykázány. V určitých případech lze na nezbytně nutnou dobu vykázat také obžalovaného.
I v případě, kdy veřejnost vyloučena je, může soud povolit přítomnost určitých osob a to na žádost obžalovaného. V případě, kdy se projednává utajovaná skutečnost, musí být tyto osoby seznámeny s trestními následky toho, kdyby projednávané skutečnosti vyjevily nepovolaným osobám a mlže jim být zakázáno např. činit si poznámky.↩
I v těchto případech se však rozsudek vyhlašuje vždy veřejně.↩
Pokud se některá z předvolaných osob nedostavila, rozhodne předseda senátu po poradě s přísedícími a státním zástupcem, zda je možno pokračovat v líčení bez přítomnosti této osoby nebo zda je nutno líčení odročit.↩
Během této řeči nesmí soudce, státní zástupce ani obhájce obžalovanému klást otázky.↩
V důsledku promlčení trestného činu (3 až 20 let podle závažnosti trestného činu) nebo zániku nebezpečnosti trestného činu pro společnost.↩
V případě, kdy je podáno pozdě nebo pokud se odvolací soud domnívá, že není důvod mu vyhovět.↩
Např. z důvodu zaujatosti.↩
Osoba, která požívá imunitu, člověk nepříčetný, člověk nezletilý, trestný čin byl promlčen apod.↩
Tohoto trestného činu se mohl dopustit státní zástupce, policejní orgán nebo soudce.↩