Proměna

Proces- 1925 – vydáno po smrti
- nedokončený román
- hrdinou románu je Josef K. – prokurista banky
- Josef K. má 30. Narozeniny . do jeho bytu přijdou dva muži a zatknou ho – Josefu K. není znám důvod jeho zatčení
- napřed je ponechán na svobodě, pak se má dostavit k vyšetřování v prostorách soukromého bytu, je proti němu veden proces
- v předvečer 31. Narozenin je Josef K. – přijdou k němu dva muži a odvedou ho do lomu za město – bez oznámení rozsudku mi bodnou nůž do srdce – Josef K. umírá jako pes

Popis jednoho zápasu, Ortel, Před zákonem, Venkovský lékař
romány: Nezvěstný (Amerika), - nedokončený, Proces, Zámek
dopisy: Dopisy otci, Dopisy rodičům

2) Místo a doba děje?
Děj se odehrává v maloměstském bytě nejmenovaného města – byt rodiny s finančními problémy. Převážně hl. místo děje je jeho pokoj.
čas: neurčen, ale je zde vidět hospodářská krize, která by seděla na období po první sv. válce, ale dílo bylo vydáno několik let předtím

3) Děj?
Řehoř Smasa pracuje jako cestující úředník. Řehoř Samsa se ráno probudí a zjistí, že je proměněn v obludný hmyz, zpočátku mu nevadí ani tak proměna brouka, jako to, že nemůže jít do práce. Jeho proměna ho nejdříve nevyděsí, ale vyděsí ho, že nemůže přijít do práce včas. Stěžuje si jen na své zaměstnání obchodního cestujícího, neboť musí splácet dluhy rodičů, kteří si z něj udělali stroj na peníze reakce ostatní členů rodiny jsou rozdílné: matka stále doufá ve změnu, otec se Řehoře okamžitě štítí a zavrhuje ho, sestra mu jako jediná pomáhá, krmí ho, ale postupně se mu také odcizí. Jeho největším problém bude sžít se s jeho novým tělem a ovládat ho. Řehoř ztrácí hlas, ale stále slyší, rozumí i myslí jako dřív – ostatní se ale domnívají, že tomu tak není. Nemohou se domluvit slovy – jako agrese je ale mylně vykládáno i Řehořovo počínání. Rodina se chová, jako by Řehoř neexistoval – ten trpí samotou, neboť na něj nikdo nepromluví. Protože rodině chybí jeho příjem, nabízejí jeden z pokojů třem nájemníkům – ti jednou nedopatřením zahlédnou Řehoře a hodlají na protest odejít bez zaplacení. Řehoř definitivně pochopí, že je rodině na obtíž – na základě zranění a hladovění umírá. Jeho vyschlé mrtvé tělo najde služka, která se ho tajně zbaví. Smrt brouka je pro všechny vysvobozením, protože konečně mohou žít život bez překážek.

4) Hlavní postavy a jejich charakteristika?
Řehoř Samsa – obchodní cestující, je pečlivý, trpělivý, svědomitý, zodpovědný, živí rodinu, hodný
- vyznačuje se úzkostností a sníženou sebedůvěrou, práce ho vyčerpávala a pohlcovala
- trápí ho, že udělal rodině problém, sám sebe nelituje
- proměnil se v brouka, svojí proměnu bere, necítí se být ublížen nebo ukřivděn
- po jeho smrti nikdo netruchlí
- vývoj toho jak Řehoře lidé berou (Řehoř, poté brouk, poté nic=odpad,smetí)
Markéta – Řehořova sestra, dříve ho měla ráda, jediná, která se o něj starala, ale postupně se to mění
- AntiAntigona (Antigona svého bratra chtěla za každou cenu pohřbít, milovala ho, Markéta opak)
- obětavá, hraje na housle, snaží se Řehořovi pomáhat, ale tato pomoc se s časem vytrácí
Řehořův otec – muž činu, ztělesnění nerozvážné síly a prchlivosti
- praktický, tvrdý, přísný, líný, po proměně Řehoře musel začít pracovat
Řehořova matka – je starostlivá, opatrná a důvěřivá, přemáhá v sobě odpor k broukovi ( k synovi)
- lituje Řehoře a doufá, že jeho stav je pouze přechodný
Gréta – posluhovačka u Samsů, Řehořem opovrhovala, nenazývala ho jménem, ale nazývala ho jen to
Zástupce firmy, u které Řehoř pracoval, Nájemníci

5) Téma (=hlavní myšlenka díla)?
Odcizení mezi lidmi, nemožnost komunikace, propadnutí světu věcí
Motiv – neschopnost porozumění
Klíčové motivy –sociální situace, hospodářská krize, proměna vztahů ve společnosti, vyjádření existenciálního pocitu člověka, povrchnost společnosti, smrt
Hlavní námět – přeměna člověka ve hmyz a následující vývoj vztahu rodiny k tomuto stvoření
(Kniha by mohla být narážkou na lidskou nevšímavost, chladnost vzájemných vztahů, odcizení, závislost na penězích a podřizování se okolí). Netušíme, čím se hl. hrdina provinil – jeho proměna je trest – možná že zaspal? Nebo že rezignoval na vlastní uspokojení ze života kvůli blízkým?

6) Struktura díla (jazyk stavba)?
Literární druh: epika
Literární žánr: povídka
Jedná se o naprosto absurdní a iracionální povídku – nikde není vysvětleno, čím si Řehoř zasloužil svoji proměnu, proč se tak stalo atd.
Povídka je rozdělena do 3 kapitol: 1. kapitola – Řehoř a jeho rodina se vyrovnávají s novou situací
2. kapitola – nacházejí chvilkový způsob, jak spolu vycházet
3. kapitola - pocit odcizení (který nikdy nezmizel) vrací s mnohem větší silou, smrt brouka= vysvobození

Proměna nabízí řadu rozporuplných interpretací: - co vlastně Řehořova proměna znamená
- Proměna byla pouze Řehořova snová, nerealistická vize
- Absurdní groteska – plná nadsázky a humoru, Řehořova proměna je zdrojem pobavení
- Proměna zobrazuje měšťanskou strnulost a povrchní morálku

Kafkovské rysy v povídce:
1) Izolovanost – Řehoř se promění v brouka, je izolován od ostatních, nemůže s nimi komunikovat
2) Bezmocnost – Řehoř nemůže se svým osudem bojovat, nemůže se proměnit zpátky
3) Absurdita- brouk není detailně popsán musíme si ho domyslet, sama proměna je absurdní a nereálná
4) Pesimismus – od proměny se postupně všechno jen zhoršuje, žádné vyhlídky na zlepšení, končí smrtí
5) Odcizení – Řehoř se odcizuje od rodiny, nakonec i Markétka se ho štítí (zpočátku se o něj starala)
6) Autorova záliba v ponižování – Řehoř je jako brouk ponižován (smrtelný úder jablkem), lidé se ho
štítí, nadávají mu, opovrhují jím

Kompozice a jazykové prostředky:
Dílo je psáno chronologicky (občas vzpomínání na minulost a úvahy o budoucnosti).
Er- forma(neosobní forma)
Spisovná čeština, jednoduchý jazyk, který má přechodníky
Spíše nepřímá řeč, přímá řeč jen ojediněle
Proměna obsahuje typické kafkovské prvky – absurditu ( svou proměnu přijal Řehoř s klidem), obsahuje i humor – jedno z nejhumornějších děl Kafky – využívá kontrastu racionálního uvažování a absurdní situace proměny v hmyz, nebo také užití paradoxních slovních spojení – (a už klepal na jedny z postranních dveří otec, ale slabě, ale zato pěstí)
spisovné formy jazyka bez slangových či hovorových výrazů
Bez archaismů – i dnes je srozumitelný
jazyk – prostý, metafory jen občas
autor se vůbec nepozastavuje nad absurditou situace, vyjadřuje se chladně, stroze, bez emocí
autorův styl je věcný, až úřednický, strohá, racionální
typickými postavami autora jsou úředníci
jednotlivé postavy jsou nahlíženy z vnější perspektivy
Ukázka: