Proměna

Proměna

Autor: Franz Kafka
Místo a rok vydání: vydaná roku 1915, poprvé vyšla tiskem v říjnovém čísle expresionistického měsíčníku Die Weißen Blätter

1) a) Zařazení do literárního kontextu –literární směr – německá pražská literatura (německy píšící spisovatelé žijící a tvořící v Praze)
- Existencialismus = vychází z filosofických výkladů člověka jako osamoceného a odcizeného jedince, obraz světa lidí trpících vnitřními pochybami, život je chápán jako směřování k smrti
SPOLEČENSKO-HISTORICKÉ POZADÍ
LITERÁRNÍ KONTEXT
na přelomu 19. a 20. století rozvíjející demokracie, v níž umění nebylo omezováno vnějšími zásahy státní moci, umožnila svobodnou výměnu názorů a různorodost literárních směrů a stylů
docházelo k prolínání uměleckých disciplín a žánrů
další autoři této doby: Karel Čapek, Vladislav Vančura, Ivan Olbracht
V díle odráží existencialismus a expresionismus, je zde patrná světová hospodářská krize a existenční problémy společnosti, přesto, že dílo bylo vydáno roku 1915.
Expresionistická tvorba: Albert Camus – Cizinec, Jean-Paul Sartre- Nevolnost, Richard Weiner – Škleb, Ladislav Klíma – Utrpení knížete Sternenhocha

SPOLEČENSKO-HISTORICKÝ KONTEXT
kniha vznikala za protektariátu
Československo se stalo první republikou a demokratickou zemí meziválečné Evropy
prvním prezidentem byl zvolen Tomáš Garrigue Masaryk
v prvních letech byl politický vývoj země nejistý díky pokusu krajní levice o převrat a vzniku komunistické strany
hospodářský růst a kulturní vzestup daly tomuto období název „zlatá léta“
do země pronikal surrealismus (avantgardní umělecký směr, jehož cílem bylo osvobození mysli od rozumové kontroly, zdůraznění podvědomí a uvolnění emocionality, základními literárními prostředky byly automatický text a volný verš)
zaznamenala se i světová hospodářská krize a ekonomická bída, včetně komunistického a fašistického hnutí
tlak Německa a ústupnost Francie a Velké Británie vedly k mnichovské dohodě
období druhé republiky (od 1939) znamenalo ztrátu demokracie

b) autoři, kteří v té době psali?
- Jiří Wolker- Host do domu, Těžká hodina
- Vítězslav Nezval – Pantomima, Básně noci, Absolutní hrobař
- Konstantin Biebl – Zloděj z Bagdadu
- Josef Hora – Struny ve větru
- Jaroslav Seifert – Na vlnách TSF, Jablko z klína
- František Halas – Tvář
- (Jan Zahradníček, Jakub Deml, Vilém Závada, Jiří Orten)
- Josef Čapek – Lelio, Stín kapradin, Povídán o pejskovi a kočičce
- Vladislav Vančura- Rozmarné léto, Pole orná a válečná, Markéta Lazarová
- Karel Poláček – Bylo nás pět, Okresní město
- Ivan Olbracht – Nikola Šuhaj loupežník, Golet v údolí
- Karel Čapek – R.U.R, Hordubal, Povídky z jedné a druhé kapsy

c) co se v té době psalo?
Vyvinula se estetická funkce literatury. Prolínání uměleckých disciplína žánrů . Psala se proza, poezie i drama.

d)životopis autora a jeho další díla?
Franz Kafka ( * 1883 v Praze a † 1924 v Kierlingu u Vídně)
- pražský, německy píšící spisovatel
- narodil se v rodině židovského obchodníka
- Kafkova mateřština byla němčina, ale hovořil také česky a částečně francouzsky
- komplikovaný vztah s otcem prožíval jako celoživotní vnitřní konflikt
- po ukončení studia práv vykonával práci úředníka v pojišťovně
- za životní poslání považoval psaní, kterým ventiloval vnitřní úzkosti a fobie
- trpěl častými bolestmi hlavy, nespavostí a chronickou únavou
- projevila se u něj tuberkulóza, na kterou později umřel

Jeho další díla:
Zámek – 1926 – vydáno po smrti – román
-Hlavním hrdinou je K., jenž se (pravděpodobně) vydává za zeměměřiče – je možné, že zeměměřičem skutečně je – zde román ponechává, jako na mnoha dalších místech, značný prostor individuálnímu výkladu. K. přijíždí do vesnice pod zámkem, o které původně vůbec nevěděl, rychle se aklimatizuje a marně se pokouší kontaktovat úředníky zámku, aby se dozvěděl nějaké podrobnosti o práci, k níž byl pozván. Nejdřív zámek nevidí (je zahalen mlhou) a ani později se mu k němu nedaří dostat. K. ve vesnici tráví několik dnů, prožívá milostný románek s Frídou (číšnice panského hostince), se kterou se však brzy rozchází. Frída je údajně i milenkou Klamma. Později se K. stává školníkem, protože pro něj, jako pro zeměměřiče, není práce a taky proto, že byl vyhozen z hostince U mostu. Neustále se pokouší o kontakt s Klammem nebo s jiným úředníkem ze zámku. Frída ho opustila, vrátila se do hostince, K. se ji vydává hledat, nenalezne ji, ale zabloudí až do míst, na která nemá přístup, je tedy vyveden zpět do vesnice. Úředníci, odtrženi od reality obyčejných lidí, rozhodují o všem, co se ve vesnici děje.
Román nebyl dokončen, ale dle zprávy Maxe Broda zeměměřič nakonec umírá vysílením, ale na smrtelné posteli za ním přijdou úředníci ze zámku se zprávou, že může konečně nastoupit do služby.
Tak jako i ostatní Kafkova díla, i tento příběh lze vykládat jako metaforu marného boje jednotlivce proti mašinérii byrokratického zřízení. Kniha nedává žádnou naději v tom smyslu, že K. by jednou mohl dojít jakéhokoliv rozřešení své situace, ať už v jeho prospěch čí neprospěch. Jakákoliv K-ova akce či intrika je marná, neboť i ostatní spřádají své plány a dostávají se do vzájemných konfliktů. Boj s byrokracií se tak šíří a byrokratické manýry prorůstají celou společností.