PROMĚNA - koncept maturitního okruhu

FRANZ KAFKA   

PROMĚNA   

KONCEPT MATURITNÍHO OKRUHU K ÚSTNÍ MATURITNÍ ZKOUŠCE Z ČESKÉHO JAZYKA A LITERATURY 

Stránka 2 z 3 / Proměna          

Charakterizovat dílo z hlediska jazykového a kompozičního:  Povídka je rozdělena do tří částí/kapitol: v první kapitole se Řehoř Samsa a rodina vyrovnávají s nastalou situací; ve druhé – dějově 
zklidněné – nacházejí dočasný způsob, jak spolu žít; ve třetí se však moment odcizení vrací (ostatně nikdy zcela nevymizel), a to 
s mnohem  větší  silou.  Autorův  jazyk  je  věcný,  až  úřednicky  strohý,  přísně  racionální.  To  ostře  kontrastuje  se  snovostí  výchozí 
situace  (podle  některých  výkladů  lze  povídku  číst  jako  umělecký  přepis  noční  můry).  Vyprávění  je  vedeno  v neosobní  er-formě, 
jednotlivé postavy jsou nahlíženy z vnější perspektivy.  
   
Vystihnout hlavní myšlenku díla (námět, téma, motivy):  
Základní absurdní námět – proměna člověka v hmyz – je čtenáři představena v jediné větě v úvodu ("Když se Řehoř Samsa jednou 
ráno  probudil  z  nepokojných  snů,  shledal,  že  se  v  posteli  proměnil  v  jakýsi  odporný  hmyz.")  Uvedený  námět  je  zhmotnělou 
metaforou, která chce vyjádřit existenciální pocit odcizení člověka v moderním světě. Jedinec není proti tomuto pocitu ochráněn 
ani mezi nejbližšími, v rodinném kruhu, odcizení se v tomto prostředí spíše paradoxně ještě stupňuje. Příběh obsahuje kafkovské 
absurdní polohy (svou proměnu přijal Řehoř  s klidem), komicko-tragické  momenty (otec bojuje proti  Řehořovi házením jablek)  i 
humor.  
Z  psychoanalytického  hlediska  dochází  v  rodině  ke  dvojí  proměně.  Nejprve  zaujal  Řehoř  otcovo  místo  živitele  (otec  nepracoval, 
dokud  rodinu  živil  Řehoř)  a  Řehoř  je  nyní  vůdčí  jedinec  rodiny.  Po  proměně  je  Řehoř  oslaben,  ztrácí  místo  vůdce,  které  znovu 
zaujímá otec (vrací se do práce). V souboji (jablky) otec syna smrtelně zraní.