Puškin Evžen Oněgin

určení místa a času textu:

místo: ruský venkov

čas: počátek 19. stol

stručné nastínění děje

Mladý floutek z vyšší společnosti, vzdělaný šlechtic, který tráví své dny nicneděláním a zahálením, navštěvuje různé plesy a večírky plné povídání a přetvářky. Potom opouští podle něj nudný společenský život šlechtice, který ho již stejně nudil, a stěhuje se na venkovské sídlo, které zdědil po svém strýci.

Tam potká snílka a básníka Lenského a spřátelí se s ním. Lenský ho seznámí s rodinou Larinů, chce mu totiž představit svou milou nastávající, Olgu. U Larinů potkává Oněgin Taťánu, Olžinu sestru, která se do něj osudově zamiluje. Taťána mu napíše dopis, kde mu vyzná svoji lásku. Oněgin neodpovídá, vzkazuje pouze, že je nestálý a vůbec se nechce ženit. Když se ho pak Taťána táže, jestli ji miluje a proč neodpověděl, odpoví chladně, vyhýbavě a zároveň varovně: jejich manželství by prý nebylo štěstím.

Později je Lenským pozván k Larinovým na oslavu Taťánina svátku. Když zjistí, že si každý myslí, že je zde kvůli Taťáně, dokonce jako její nápadník a ctitel, rozhodne se po celý večer tančit s Olgou a Taťánu nechat v pozadí – celý večer tančí s Olgou. Rozhněvaný a žárlivý Lenský vyzve Oněgina druhý den na souboj. V souboji je Lenský umírá. Po této nešťastné smrti, kterou Oněgin označil za zbytečnou, uniká do Moskvy a potom putuje po Rusku.

Taťáně se stýská, pak ale z Oněginových poznámek zjistí jaký doopravdy byl a na pokyn matky odjíždí do Moskvy, kde se vdá.

Oněgin po 10 letech v Moskvě potká Taťánu, nyní již manželku významného šlechtice a jedné z předních osobností ruského šlechtického dvora. Stala se z ní chladná, pesimistická zklamaná žena. Oněgin se do ní zamiluje. Napíše jí několik dopisů, na které Taťána neodpovídá. Nakonec jí Oněgin vyzná lásku, ale Taťána, i když Oněgina stále miluje, odmítá jeho city. Je vdaná za jiného a tomu chce zůstat věrná. Oněgin ztrácí smysl života.

určení smyslu díla

Nenaplněná láska, příběh člověka, jenž je obětí sama sebe, ukázka „zbytečného člověka“.

Smyslem díla je si uvědomit, co vlastně člověk chce, a poučení, že když svoji šanci promrhá, nemusí už dostat další.

Autor poukazuje na „zbytečného člověka“, varuje před tím žít jako Oněgin. Člověk by si měl uvědomit co vlastně má, zvážit všechna pro a proti, než se rozhodne něco udělat nebo se rozhodnout, a pak nelitovat svého rozhodnutí. Oněgin svoje rozhodnutí a city dívky zranil, pak toho litoval.

pravděpodobný adresát

V době vydání ruský lid, v současnosti pro všechny.

zařazení knihy do kontextu celého autorova díla:

Je to jedna z klasických knih ruské literatury a její hrdina sloužil za vzor mnoha jiných ruských literárních hrdinů.

Román napsal v letech 1823-33 v době největší slávy.