Remarque Erich Maria, Na západní frontě klid

Erich Maria Remarque

NA ZÁPADNÍ FRONTĚ KLID

Informace o autorovi

Německý spisovatel. Jeho život byl zasažen 1. světovou válkou, které se účastnil. Po návratu z války měl však velké problémy začlenit se zpět do normální společnosti. Byl nominován na Nobelovu cenu míru, tu však nedostal. Začínal s psaním povídek, velký úspěch mu přinesla až kniha Na západní frontě klid (1929). Tu rok po jejím vydání zfilmoval režisér LewisMileston.

Po nástupu nacismu (1933) se dostává na seznam zakázaných autorů a v roce 1938 byl zbaven německého občanství. Po válce žil v USA a ve Švýcarsku, kde v roce 1970 umírá na srdeční chorobu.

Další romány: Cesta zpátky, Tři kamarádi

Období autorovy tvorby

Moderní světová literatura 1. pol. 20. století, meziválečná literatura

• Autoři jsou ovlivněni válkou, mnoho z nich se jí účastnilo – reportážní postupy, ukazují nesmyslnost války

• Vzniká tzv. ztracená generace – skupina amerických autorů, kteří se zúčastnili války.

• Vznikají protiválečné romány, autoři popisují válku z pohledu vojáků na frontě

Soudobí autoři: F. Kafka (povídka Proces), J. Hašek (Osudy dobrého vojáka Švejka), E. Hemingway (Stařec a moře),…

Literární začlenění

• Literární druh: epika

• Literární forma: próza

• Literární žánr: válečný román

Jazykové prostředky

Autor používá spisovný jazyk, převládá pásmo vypravěče, časté dialogy postav. Úvahy (ich-forma), závěrečná zpráva o Pavlově smrti (er-forma).Objevují se vulgární výrazy pro zvětšení napětí, místy text prokládán nespisovnými slovy, slangové výrazy z období 1. sv. války. Osobní výpověď mladého hrdiny.

Znaky směru: zbytečné umírání mladých lidí, děj na válečné frontě, kamarádství dává sílu přežít ve válce.

Kompozice díla

Většina děje se odehrává v přítomnosti, vyskytují si zde však i vzpomínky na minulosti, obavy z nejasné budoucnosti a problematika zařazení do společnosti, až bude po válce. Kompozice je tak částečně retrospektivní částečně chronologická. Objevují se autobiografické prvky.

Hlavní myšlenka

Autor chtěl poukázat na to, jak je válka zbytečná. Při válce se lidí zabíjí, aniž by někdo z nich věděl, proč. Nikdo nemá důvod zabíjet druhého člověka, ale přesto musí. Generace E. M. Remarquea byla ztracená, neznala nic jiného než válku, měli potíže zařadit se do společnosti.

Děj knihy

Kniha vypráví příběhy Prušáka Paula Bäumera za 1. světové války.

Spolu se svými kamarády Müllerem, Kroppem, Kemmerichem a Leerem je Pavel silným psychickým nátlakem okolí, zvláště třídního profesora, donucen ukončit studium na gymnáziu a dobrovolně se přihlásit k výcviku s tím, že bude brzy odvelen na frontu.

Paul popisuje vše od výcviku plného šikany, války, až po dovolenou a život v kasárnách. Postupem času se jeho nadšení na válku propadá a i jeho kamarádi jeden po druhém umírají. Všechny scény jsou líčeny z pohledu obyčejného bezvýznamného vojáka, a to do nejmenších detailů a velmi naturalisticky. Na začátku příběhu mu umírá jeho přítel Kemmerich, kterého zná už od dětství. Při takových situacích se Paul zabírá do myšlenek a vzpomíná na staré časy. Potom je zas povolán do zákopů a líčí průběh bitvy, své pocity a příběhy, které tam zažil. Jednoho dne ale dostane na dva týdny propustku a jede domů. Tam zjišťuje, že jeho maminka má rakovinu. Zároveň registruje úplné odtržení od běžného života a psychické důsledky války - je jí zcela deformován. Uvědomuje si také, že se změnil i on sám. Válku už bere jako samozřejmost, a proto už nedokáže komunikovat s lidmi a nebaví ho jeho dřívější zájmy. Postupně se začíná psychicky hroutit. Když jeho rota dostala za úkol vyklidit jednu vesnici, postřelili jeho i Kroppa. Díky tomu se dostali do nemocnice, kde zase vypráví svůj příběh. Kroppovi amputují nohu a Pavel je po chvíli zase povolán do zákopů. Uprostřed bitvy se setká s posledním žijícím kamarádem Katczinskym (čtyřicetiletý Polák, který ho doprovází téměř celou knihu). Toho ale postřelí a Pavel ho nese přes celé bojiště k polní nemocnici. Katczinsky nakonec umírá, protože dostal střepinou do hlavy. Pavla smrt Katczinského velice zasáhne. Na podzim roku 1918 dostává 14 dní volna, běhemnichž přemýšlí o válce a o návratu do normálního života. Kniha končí Pavlovou smrtí na frontě.