Remarque Na západní frontě klid

- Komu zvoní hrana - v tomto románu autor vychází z vlastních zkušeností dobrovolníka a dopisovatele za španělské občanské války

● názvy (případně obsahy) dalších autorových děl:

Cesta zpátky, Tři kamarádi, Černý obelisk - romány o osudech vojáků z 1. sv. války a jejich „návratech“ do života

- Jiskra života, Čas žít, čas umírat - romány věnující se tématice nástupu fašismu

• literární druh

epika

• literární žánr

román

• literární forma

próza

• dominantní slohový postup

vyprávěcí

• typ vypravěče

ich forma

• vysvětlení názvu díla

Na západní frontě klid- protože se na západní frontě bojovalo a v den, kdy hlavní hrdina umřel, noviny psaly, že se již nebojuje

- v originále Im Westen nichts Neues, slovensky Na západe nič nového

• posouzení aktuálnosti díla

Dílo je aktuální, jelikož v některých zemích se stále válčí.

• určení místa a času textu

- odehrává se v 1. sv. válce na západní frontě

• stručné nastínění děje

Kniha vypráví příběh Paula Bäumera, který je spolu se svými kamarády Müllerem, Kroppem, Kemmerichem a Leerem po maturitě donucen profesorem Kantorkem jít do armády jako dobrovolníci.

Nejprve prošli tvrdým 10denním výcvikem, plným šikany od desátníka Himmelstosse. Čistili místnost kartáčkem na zuby, leštili boty, přestýlali postele. Díky tomuto výcviku se však z Pavla stává člověk bez lítosti a bez důvěry, ale on sám dobře ví, že by bez tohoto na frontě nevydržel ani minutu. Po výcviku nastupují všichni rovnou na frontu a hned při prvním boji je raněn jejich kamarád Kemmerich, který dostal kulku do stehna. Nohu mu musí amputovat. Když za ním přichází kamarádi do nemocnice, vtipkují s ním a dodávají mu optimismu. Müller si chce vzít jeho boty ne proto, že by byl bezcitný, ale proto, že kdyby Kammerich umřel, vezme si je někdo z nemocnice a on je opravdu potřebuje.

Po tomto boji utrpěla jejich rota velké ztráty a byla doplněna o rekruty, mezi nimiž byl i nenáviděný desátník Himmelstoss, kterému se všichni už dlouho chtěli pomstít. S ním přijíždí i nováčci, kterým je sotva 17 let. S nimi mají však jen samé starosti. Vojáci přežívají v zákopech díky neuvěřitelnému množství drobných náhod. Následující den museli dopředu, opravovat zákopy. Muži jsou v neustálém ohrožení a Pavlovi kamarádi jeden po druhém umírají.

Pavel dostane dovolenou a jede za rodinou. Dozvídá se, že jeho maminka umírá na rakovinu. Pavel zatajuje před rodiči všechny hrůzy, které zažil a viděl, a tvrdí, že válka není nic hrozného, protože nikdo, kdo válku sám nezažil, ji nemůže pochopit. Setkává se s lidmi, kteří mu vůbec nerozumí, a chtějí slyšet o hrdinských činech a skutcích ve jménu vlasti. Pavel je znechucen, ví, že už by se mu nikdy nemohlo podařit znovu se zařadit do běžného života. Navštěvuje matku zesnulého Kemmericha a oznamuje jí, že její syn zemřel.