Rostlinná pletiva
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
ZÁKLADY ROSTLINNÉ HISTOLOGIE• pletiva = soubory buněk plnící stejnou funkci (mají obdobný tvar a velikost)
• idioblasty = jednotlivé buňky odlišné tvarem i obsahem, které se občas vyskytují v pletivu,
obsahují např. třísloviny
1. Třídění pletiv
1.1 Podle vzniku
A: pletiva pravá• vznikají dělením buněk, které zůstávají spojeny i po opakovaném dělení
• patří sem velká většina rostlinných pletiv
B: pletiva nepravá• vznikají druhotně pouhým seskupením a dodatečným srůstem původně volných buněk
• patří sem např. pletiva hub - plektenchym (u hřibů) a pseudoparenchym (u holubinek)
1.2 Podle dělivé schopnosti
A: pletiva dělivá (meristematická)• tato pletiva si trvale zachovávají dělivou schopnost
• buňky jsou drobné, těsně k sobě přiléhají, mají hodně cytoplazmy a intenzivní metabolismus,
• jádro je relativně velké
• dělivá pletiva rozdělujeme na:
a) původní dělivé pletivo = protomeristém• vzniká z embryonálních buněk a buňky, které ho tvoří se nazývají iniciály
• protomeristémy jsou uloženy ve vzrostných vrcholech kořenů a stonků
b) prvotní dělivé pletivo = primární meristém• vzniká z protomeristému a nachází se ve vzrostných vrcholech kořenů, stonků a v listech
• např. kolénka trav - napřimování polehlých stébel
c) druhotné dělivé pletivo = sekundární meristém• vzniká obnovením dělivé schopnosti pletiv trvalých - tzv. dediferenciace
• nejdůležitější sekundární meristémy jsou kambium a felogén-vyskytují se u druhotně
tloustnoucích rostlinných orgánů
d) utajené dělivé pletivo = latentní meristém• jedná se o druh primárního meristému
• jeho buňky jsou umístěny mezi buňkami pletiv trvalých a dělí se pouze za určitých podmínek
• podmínkami jsou např. tvorba postranních a adventivních kořenů, napřimování polehlých trav
• označují se též jakointerkalární = vmezeřené meristémy