Lakomec (Molièr)

Motivy:

- lakota, peníze, láska, rodinné vztahy

HARPAGON (k sobě): Ach, můj syn líbá ruku své příští maceše, a ona se tomu nebrání? Co as vězí za tím?

ELISA: Hle, tu otec!

HARPAGON: Vůz je přichystán, můžete odjeti, kdy vám libo!

KLEANT: Když, otče, vy doma zůstanete, vyprovodím já naše hosty!

HARPAGON: Ne, jen zůstaň! Ony mohou jít samy a já mám tebe právě zapotřebí! (Dámy odejdou.)

Jazyk:

- Knižní a hovorová čeština - jazyk je spisovný.

MARIANA: Ano. Nemohu se tomu ubrániti, Frosino, uctivé návštěvy jeho v domě našem, přiznám se vám, učinily na mne dojem.

FROSINA: Víte-li, kdo jest on?

MARIANA: To nevím. Vím pouze, že jest milování hodný a že kdybych mohla svobodně voliti, vyvolila bych ihned jej, a že roste hrůza před ženichem, jenž na mne čeká.

FROSIN: Můj ty Bože! Všickni zlatohlávkové jsou příjemní, a umějí se zalichotit, ale z většiny jsou hladoví jak myši; lépe uděláte, vezmete-li si člověka staršího, ale hodně bohatého. Uznávám že největší rozkoš se starcem vás právě neočekává, a že již třeba přemoci trochu svou nechuť k takovému choti, však to dlouho trvati nebude; po smrti jeho pak si můžete vzíti mladého roztomilejšího, který to všecko napravil.

• jest = neboli, čili

• choť = označení ženatého muže ve vztahu k jeho manželce

• zlatohlávek = chamtivý člověk, posedlý penězi a majetkem

• všickni = všechny

Postavy:

Harpagon - bohatý a lakomý lichvář, otec Elisy a Kleanta

Kleant - syn Harpagona, zamilovaný do Mariany, nerozumí si s otcem

Elisa - dcera Harpagona, tajně se zasnoubí s Valérem

Valér - milenec Elisy, pracuje u Harpagona, vtírá se Harpagonovi

Mariana - milenka Kleanta, nejkrásnější dívka, chudá

Anselm - bohatý kupec, Harpagon chce aby si ho Elisa vzala za muže

HARPAGON: Pojď sem, Valére! Chceme, abys nám řekl, kdo z nás dvou má pravdu, dcera, nebo já?

VALÉR: Bez debaty: vy!

HARPAGON: A víš ty vůbec, o čem je řeč?

VALÉR: To nevím. Ale vy nikdy nemůžete nemít pravdu, vy jste pravda sama.

ELISA: Jaké to žerty, Valere, že s ním takto mluvíte!

VALER: K čemu jej roztrpčovat, takto lépe k cíli dojdeme. Odporovati okázale jeho smýšlení, tím bychom si všecko pokazili; jsouť povahy, které nestrpí odporu, vzdorné povahy, jež každá pravda plaší, které stále narážejí o přímou cestu rozumu, a které lze jen oklikami dovésti, kam směřujeme. Pozor, tvařte se zatím, jako byste souhlasila s ním, a dojdete lépe k cíli a… ELISA: Ale ten sňatek, Valere! 28

VALER: Však najdou se překážky a zrušíme jej!

ELISA: Ale jaké, co jen nalézti, vždyť má býti uzavřen tento večer!

HARPAGON (křičí ze zahrady a přiběhne bez klobouku): Darebo, vrať mi mé peníze!… Ah, toť jsem já sám! Můj duch je pomaten – nevím ani kdo jsem, kde jsem a co dělám! – Mé drahé, ubohé peníze! Můj příteli, ukradli mi tebe. Já ztratil tebou svou podporu, útěchu, radost, vše je skončeno pro mne, jsem zbytečný na světě! – Bez tebe žíti mi nelze Dokonáno! Nemohu dál, umírám, jsem mrtev, jsem pochován! (...) Dám pověsiti celý svět, a nenajdu-li své peníze, oběsím potom sama sebe.