ROMANTISMUS, REALISMUS, NATURALISMUS V POLSKU

naturalismu

„Povídky“

- z venkovského prostředí

„Lidé bez domova“

- téma židovství

„Popely“

- třídílný román, dějištěm je zde Polsko, kde po bouřích zbyly jen jiskry odporu a z nich má povstat nové Polsko

- Rafal je vzděláván, cestuje po Varšavě, jeho přítel Kryštof a on roku 1912 vstupují do armády

- není zde jeden ucelený obraz

„Věrná řeka“

- o varšavském povstání

„Dějiny hříchu“

„Boj se satanem“

REALISTICKÁ LITERATURA JIHOVÝCHODNÍ & VÝCHODNÍ EVROPY

MAĎARSKO

- od roku 1848 se v literatuře uplatňuje realistické zaměření

JANOS ARANY (1818 – 1882) /jánoš aráň/

- přechod od romantismu k realismu, zabývá se maďarským sebeuvědoměním

- je jedním z nejpřekládanějších maďarských autorů

„Toldi“

„Toldiho láska“

„Cikáni z velké Idy“

- eposy

MÓR JOKAI

- největším maďarským romantickým prozaikem, psal o maďarské historii

„Uherský nabob“

„Zoltán Karpaty“

- ale psal i o rozvoji kapitalismu

„Černé démanty“

„Bohatí chudí“

- fantastické romány

„Levočská paní“

„Román pirátů“

KALAMÁN MIKSZÁTH (1847 – 1910)

- přešel k realismu a psal romány humoristické a kritické

„Deštník sv.Petra“

„Dvoje volby v Uhrách“

„Podivné manželství“

JIHOSLOVANSKÉ OBLASTI

- realismus se sem dostal z překladů ruské a francouzské literatury

AUGUST ŠENOA (1838 – 1881)

- zajímal se o Prahu, setkával se s Hálkem a Nerudou

- fejetony „Pražské listy“, psal vlasteneckou lyriku a epické básně, jako např. „Zkamenělý svatebčané“

- také psal historické romány, jako např. „Diogenes“ a „Selská vzpoura“

IVO VOJNOVIČ (1857 – 1929)

- zabýval se rodným Dubrovníkem, v jeho dílech nalezneme prvky symbolismu

„Perem a tužkou“

- jeho rané povídky

„Dubrovnická trilogie“

„Smrt matky Jugovičů“

„Maškaráda v podkroví“

- historické drama

„Psyché“

- drama, o životě umělců ve Vídni

IVAN CANTAR

- Slovinec, romanopisec a dramatik, kritický realista

„Martin Kačur“

- román

„Čeledín Jernej“

- smutná novela, Jermejovi umírá jeho pán a jeho syn mu odpírá právo na odpočinek, vesničané ho považují za

blázna a on poprvé v životě neposlechne a odchází hledat spravedlnost, odchází do Vídně, neutěšen se vrací na

vesnici a dům pana zapálí, vesničané jej ubijí a hodí ho do ohně

BULHARSKO

- zde se psala především revoluční poezie, vlastenecká a kritická

CHRISTOF BOTEV (1848 – 1876)

- básník, národní hrdina, emigroval do Rumunska, tam vytvořil revoluční program

- padl v povstání

„Moje píseň“

- výbor z básní

IVAN VAZOV (1850 – 1921)

- psal už jen v duchu realismu, básně + prózu + dramata

„Pod jařmem“

- román o povstání

„Nemilí nedrazí“

- novela o emigrantech v Rumunsku

ALEKO KONSTANTINOV (1836 – 1897)

- psal humoristickou a satirickou prózu, cestopisy

„Boj Gaňu“