RUSKÁ LITERATURA 19. STOLETÍ

pravý revizor.

„Mrtvé duše“

- román (rysy pikareskního románu)

- o lidské nízkosti a banalitě

VISARION GREGORIJEVIČ BĚLINSKI

- první z významných kritiků ruské literatury, psal také dramata

- spolupracoval na pokrokových novinách jako byl např. „Současník“, „Vlastenecké noviny“

- zabýval se díly Puškina, Lermontova, Gogola

„Dopis Gogolovi“

- kritika nesprávné myšlenky na konci jeho života

- formuloval zde také program ruské revoluční demokracie

Vrcholné období Ruské literatury ve 2. polovině 19. století

- evropské hnutí kolem roku 1848, porážka Rusů v Krymské válce

- nevolnický systém

- přední postavení ruské literatury a umění X Rusko ztrácí své velmocenské postavení ve světě

- velkou roli zde hrají kritici, navazují na Bělinského, na jeho principy estetické myšlení

ALEXANDR IVANOVIČ GERCEN (1812 – 70)

- novinář a spisovatel

- zabýval se utopickým socialismem a zakládal proti carské kroužky

- byl poslán do vyhnanství, kde vydával časopisy a tajně je posílal do Ruska

- psal realistické povídky a romány, např.: „Kdo je vinen“ - proti nevolnictví, kritika carismu

- také napsal sedmidílné vzpomínky : „O tom co bylo“

NIKOLAJ GAVRILOVIČ ČERNYŠEVSKI (1828 – 89)

- předchůdce marxistické estetiky

- vydával časopis „Současník“

„Estetické vztahy umění ke skutečnosti“

„Co dělat“

- beletrie,ve vyhnanství, rodinný román, postava Věry Rozalské (model emancipované ruské ženy)

N.A DOBROLJNIKOV (1836 – 61)

- zabýval se tvorbou Ostrovského

NIKOLAJ ALEXEJEVIČ NĚKRASOV

- novinářská a literární tvorba

- vydával noviny a působil jako redaktor

„Rytíř na hodinu“

„Verše o počasí na ulici“

„Dědeček“

„Ruské ženy“

- osudy děkabrist

„Komu je na Rusi blaze“

- epos

„Vesnické děti“

„Vévoda mráz“,

„Železnice“ (o nevolnících)

- inspiroval se tzv. „občanskou poezií“

SUCHOVO – KOBYLIN

• „Svatba Krečínského“

• „Proces“

• „Tarelkinova smrt“

- trilogie, satira o úplatkářství, režim carského Ruska

A. N. OSTROVSKIJ (1823 – 86)

- pocházel z bohaté rodiny, vystudoval práva a působil jako soudní úředník

- plodný autor – napsal 47 her, překládal

- jeho tvorba je realistická

- psal i ve verších jako např.: „Sněhurka“

- Ostrovskij psal v duchu kritického realismu, je zakladatelem repertoáru Ruského národního divadla

„Bankrot“

„Chudá nevěsta“

„Bouře“

- zachycoval špatnou morálku kupců, statkářů, charakter a psychologie postav, rodinné konflikty

- tragédie, zachycuje zde patriarchální stránku rodinného života, despotické prostředí

- hlavní hrdinka Káťa volí raději smrt

„Talenty a ctitelé“

„Viníci bez viny“

IVAN ALEXANDROVIČ GONČAROV (1812 – 1891)

- byl kritickým realistou, pocházel ze zámožné rodiny, studoval filologii

• „Všední příběh“

• „Oblomov“

• „Strž“