ZLATÝ VĚK ŠPANĚLSKÉ LITERATURY, BAROKNÍ LITERATURA %0A
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Maturitní otázka číslo 5
ZLATÝ VĚK ŠPANĚLSKÉ LITERATURY, BAROKNÍ LITERATURA
(L. DE VEGA, J. RACINE, M. CERVANTES, L. GONGORA. J. B. MARINO, M. SCUDERY, J. LILLY, J. DONNE...)
MIGUEL DE CERVANTES Y SAAVEDRA
LOPE FELIX DE VEGA CARPIO
TIRSO DE MOLINA
CALDERÓN DE LA BARCA
LUIS GÓNGORA Y ARGOTE
GIAMBATTISTA MARINA
GEORGÉS DE SCUDÉRY
MADELAINE DE SCUDÉRY
HONORÉ D’URFE
JOHN DONNE
JOHN MILTON
ANDREAS GRYPHIUS
HANS JAKOB CHRISTOFFEL VON GRIMMELSHAUSEN
Zlatý věk Španělské literatury (16. století až 20. léta 1. století)
- ve Španělsku nedošlo k úplné rozluce se středověkem, renesance nastoupila pozdě – až koncem 15.století –
dochází zde k politickému a hospodářskému vzestupu
- utváří se zde pevná absolutistická monarchie, dochází k hospodářskému sjednocení země
- zámořské objevy, výboje – díky kterým se Španělsko stalo nejmocnější zemí Evropy
- na počátku 16.století dochází však k úpadku, protože politický vzestup přestal být doprovázen hospodářským
- koncem 15.století se renesanční myšlenky ujímají na univerzitách. Španělsko bylo však zemí silně katolickou,
a tak humanistické myšlenky časem ustupují
- centrum protireformace, je zde také mocná organizace – inkvizice – která začala potlačovat čím dál víc
svobodu lidí
- literatura začíná vznikat tzv. „opoziční literatura“ - proti vládnoucímu systému, uznávali formu (až přílišná
vyumělkovanost), na druhou stranu lidovost
- 15.století dochází ve Španělsku k přejímání italských vzorů, renesančního myšlení, k rozkvětu poezie, k
vzniku dramatu
- Román rozdělen na:
Rytířský (který ale postupně spěje k úpadku)
- prozaické zpracování středověké rytířské epiky, je zde preferována složka dějová jako prostředek ke
zvýšení napínavosti textu vystupoval zde smělý rytíř, hrdinské činy se odehrávaly ve fantastickém světě
Pastýřský - idealizovaný život pastýřů
Pikareskní
- je protikladem rytířského a pastýřského románu, název pochází ze španělského „pícaro“= šejdíř, šibal,
jedná se o ranou formu dobrodružného románu, jehož ústřední postavou je šibal, který představuje ideál
lidské podnikavosti, chytrosti a vynalézavosti,
- svého důvtipu šibal využívá k chytrým úskokům, vypomáhá si malými podvody a krádežemi, potuluje se
z místa na místo a prochází službou u mnoha pánů → je zde nastavováno zrcadlo satirické zrcadlo prostředí
hamižných a nadutých kněží a šlechticů a celého spektra španělské společnosti
- měl velký vliv na pozdější vývoj realistického románu
MIGUEL DE CERVANTES Y SAAVEDRA (1547 – 1616)
- patří k největším španělským prozaikům, vynikající vypravěčský styl
- pocházel z rodiny zchudlého šlechtice, byl 5 let v zajetí pirátů a po svém návratu nemohl najít práci, na nějaký
čas se ocitl i ve vězení
- konec svého života trávil na Madridu, ale ze své celoživotní bídy se nikdy nevymanil