ZLATÝ VĚK ŠPANĚLSKÉ LITERATURY, BAROKNÍ LITERATURA %0A
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- typické renesanční povídky, odmítá jakékoliv moralizování („Základním požadavkem morálky je právo na
krásný život“)
- nemravné je to, co člověka omezuje, jeho omezovala doba, říkal, že společnost omezuje jednotlivce
„Galatea“
- román
Španělské drama
- bylo úzce spjato s lidovou tradicí divadla
- charakteristika španělského dramatu - 3 jednání ve verších
- prvky veselé i vážné
- někdy tragické vyústění
- drama španělského zlatého věku je pocitem sebedůvěry, energie, expanze a víry v Boha, církev a stát!
LOPE FELIX DE VEGA CARPIO (1562 – 1635)
- všestranný umělec, ale především uznáván jako dramatik a jeho poezie je opomíjena
- napsal 2 200 dramat, dochovalo se jich 800
- jeho dramata jsou budována na zajímavé zápletce, ne na charakterech
- důležitá je pro něj rychle se rozvíjející akce, nezkoumá do hloubky charakter postavy, její psychologii
- děj i typy postav se opakují, ale vždy je zde určitá osobitost!
- jeho dílo lze rozdělit do tří skupin – náboženské ( nejméně početné a významné )
- mravoličné komedie
- historické hry
Mravoličné komedie:
- jedním z typů mravoličné komedie je tzv. „komedie meče a pláště“- milostné konflikty lásky a cti ve
šlechtickém prostředí
- je zde většinou komický sluha/služka, jakýsi předobraz postavy Figara (postoj třetího stavu)
„Zahradníkův pes“
„Hloupá dáma“
„Valencijská vdova“
„Chytrá milenka“
Historické hry:
- jsou vrcholem jeho tvorby, především čerpal ze španělské historie
- mají hluboký demokratický charakter
- zobrazuje zde boj obyčejných lidí proti feudálům, vykresluje zde typickou postavu ušlechtilého sedláka
- postava krále zde stojí proti feudálovi
- je zde vyjádřena utopická představa o demokratické monarchii
„Nejlepší soudu je král“
„Fuente Ovejuna“ (Ovčí pramen)
- hlavním hrdinou je zde vlastně španělská vesnice Fuente Ovejuna, která povstane proti tyranovi. Tím je místní
komtur, jenž zneužívá svou moc, znásilňuje vesnická děvčata a ponižuje sedláky. Vesnice povstane, tyrana
zabije, a když vrchnost zjišťuje pachatele a chce mučením dohnat vesničany k jeho prozrazení, místo
konkrétního jména odpovídá každý Fuente Ovejuna - tím je znemožněno vykonat jakýkoliv trest!
TIRSO DE MOLINA (1584 – 1648)
- dramatik, přímý pokračovatel Lope de Vegy, je autorem téměř 400 her, z nichž se zachovalo přibližně 50
- jako první uvedl na scénu postavu Dona Juana (do té doby pouze v lidové slovesnosti)
„Sevillský svůdce a kamenný most“
CALDERÓN DE LA BARCA (1600 – 1681)
- patří k největším španělským dramatikům, jeho tvorba spadá na přelom renesance a baroka
- napsal přes 200 her, jež byly převážně nábožensko-filozofického charakteru (včetně komedií)
- svým dílem navazoval na Lope de Vegu, ale vycházel více z myšlenek, byl méně akční, děj byl soustředěn na