VYMEZENÍ ZLATÉHO VĚKU NĚMECKÉ LITERATURY%0A

- přicházel do častých sporů se svými nadřízenými

- pobýval v Mannheimu, byl divadelním dramaturgem

- roku 1788 byl jmenován profesorem dějin na univerzitě v Jeně (5 mil od Výmaru)

- roku 1794 se sblížil s Goethem a v roce 1799 se Schiller usadil ve Výmaru, kde se seznámil s provozem

divadla

- v letech 1797 – 1805 napsal svá nejvyzrálejší díla, Výmarské divadlo bylo v té době jedno z nejslavnějších

v Německu

- v jeho dílech jsou i prvky preromantické

- jeho dramata tvoří pilíře ve světové dramatické tvorbě, jejich obsahem je humanistická touha po svobodě a

naplnění citu

„Loupežníci“

- jeho prvotina, po jejím uvedení a následném úspěchu mu vévoda zakázal psát (Schiller tedy prchá do

Mannheimu, kde se stává dramatikem ve státním divadle)

- vzpoura a pomsta proti bezpráví na světě

„Fieskovo spiknutí“

- politické boje v pozdní renesanci a spiknutí v Janově

„Úklady a láska“

- o zkaženosti šlechtických a měšťanských vrstev

„Don Carlos“

- za vlády Filipa II., útlak svobodomyslných lidí despotickou feudální vládou a církví

- v tomto díle je znát Schillerovo studium historie

„Pana Orleánská“

- tragédie, idealistický obraz Johanky z Arku

„Marie Stuartovna“

„Vilém Tell“

- toto drama původně zamýšlel jako lidovou hru

- jedná se o výzvu sjednocení Německa lidovou cestou

- také vytvořil trilogii o Albrechtu z Valdštejna, o třicetileté válce:

• Valdštejnův tábor

• Picolominiové

• Valdštejnova smrt

„Píseň o zvonu“

- sbírka na oslavu práce

JOHANN WOLFGANG GOETHE (1749 – 1832)

- „zlatý věk německé literatury“ je vymezen jeho životem

- pocházel ze zámožné rodiny

- byl přítelem Herdera a Schillera

- usadil se na žádost Karla Augusta ve Výmaru, byl v čele amatérské skupiny divadelní zábavy

vedl bouřlivý milostný život, renesanční typ

- v letech 1786 – 88 navštívil Itálii, to mělo vliv na jeho názory – začal oceňovat antickou minulost („Ifigénie

v Tauridě“)

- tvořil písně, které časem zlidověly („Růžička“), využíval všech literárních druhů

- jeho básně navazovaly na lidovou tradici meistersangů a minesangrů

- stal se Nerudovým vzorem

„Západovýchodní divan“

- sbírka

- parafráze na starou orientální poezii, orientální motivy prolíná se současností, příběhy lásek

„Král duchů“ (Erlkönig)

„Rybář“

- balady

„Ferina lišák“ (který přeložil J. Jungmann)

„Heřman a Dorota“

- eposy

„Utrpení mladého Werthera“

- román z období Sturm und Drang

- životní ztroskotání mladého muže, ztroskotaná láska k milované Lotce – ta se provdala za jeho přítele -

konflikt mezi ctí a láskou a následná sebevražda

- psáno v dopisech

- smysl lidské práce a demokratického myšlení

• „Učební léta Viléma Meistra“

• „Putovní léta Viléma Meistra“

- dvoudílný román s autobiografickými prvky

- Vilém opustí domov, je členem herecké skupiny