10. a) Pozornost, význam pozornosti, b) Sociální skupina, znaky a druhy soc. skupin

10. Pozornost, význam pozornosti a soustředivosti v životě

Sociální skupina, znaky a druhy skupin, sociální interakce

Pozornost:

Pozornost je psychický stav, který zajišťuje soustředění člověka na určitě vnější a vnitřní podněty a na určitou činnost. Pozornost se projevuje zaměřeností a soustředěností vědomí.

Stupeň soustředěnosti může kolísat od stupně úplné rozptýlenosti ( oči čtou, ale text nevnímáme), až po stupeň vysokého soustředění.

Zaměřenost pozornosti znamená, že člověk ve svém vědomí neodráží všechny podněty, které na něj v určitém okamžiku působí, ale vybírá si jen některé a ty ostatní zůstávají na okraji – mimo vědomí.

Předmětem pozornosti mohou být:

• jevy vnějšího světa – přednáška, obraz, osoba, televizní pořad

• jevy vnitřního prožívání – vlastní činnosti a chování – vzpomínky, myšlenky, podněty z našeho organismu – bolest, strach apod.

Druhy pozornosti:

Podle toho, zda je pozornost vyvolána silou a vlastností podnětu, nebo se na ní podílí vůle člověka, dělíme pozornost na neúmyslnou a úmyslnou.

1. neúmyslná – bezděčná pozornost – základem pro tuto pozornost je orientačně pátrací reflex „ CO JE TO“. Tento stav vzbuzují a udržují zvláštnosti působících podnětů, jejich nápadnost, neočekávanost, velikost, síla, kontrastnost. Bezděčnou pozornost neupoutávají pouze vnější podněty, ale i podněty přicházející z vnitřního prostředí organismu (bolest, radost, starosti, zážitky, na které se soustředím, a nevnímám, co se děje kolem mě).

2. úmyslná – záměrná pozornost – člověk ji vzbuzuje a udržuje vlastní vůlí, je to proces vědomého soustředění na určitý podnět. Tato pozornost je důležitá pro plnění úkolů, pro práci, učení. Záměrná pozornost je určována cílem, motivací a volními vlastnostmi, je náročnější, více vyčerpává a unavuje. Souvisí také s myšlením a charakterem člověka, s věkem se doba, po kterou se člověk dokáže soustředit, prodlužuje.

Vlastnosti pozornosti:

• stálost pozornosti – délka soustředění na jeden předmět nebo jednu činnost; stálost pozornosti je udržována zájmem o činnost a myšlenkovou aktivitou

• rozdělování pozornosti - schopnost rozdělit pozornost dvěma i více předmětům či dějům najednou

• přenášení pozornosti – rychlost přenášet pozornost z jednoho předmětu či činnosti na druhý

• kolísání pozornosti (přenášení pozornosti z jedné části vnímaného předmětu na druhou)

• rozsah (je dán počtem předmětů, které pozornost najednou obsáhne)

Uvedené vlastnosti pozornosti závisí na vrozených předpokladech, na zkušenostech, návycích a vůli. Mohou se tedy v průběhu života vyvíjet a měnit.

Činitelé ovlivňující pozornost:

• Činitelé zvyšující pozornost – zájem, silná motivace, pozitivní psychika, dobrý tělesný stav, vůle, dočasně mohou zvyšovat pozornost i různé stimulanty jako např. kofein, guarana, černý čaj.

• Činitelé snižující pozornost – únava, nemoc, bolest, nedostatek odpočinku a spánku, dlouhodobá, monotónní činnost, alkohol, léky, drogy.