10. a) Pozornost, význam pozornosti, b) Sociální skupina, znaky a druhy soc. skupin

Pozornost a duševní výkon – v průběhu dne dochází ke kolísání pozornosti, vyšší stupeň pozornosti je obvykle ráno mezi 8.-10. hodinou a odpoledne mezi 14.-16. hodinou. I během zajímavé činnosti kolísá pozornost v několikavteřinových intervalech.

Náměty pro zlepšení soustředěné pozornosti:

• pravidelný denní režim

• odstranění rušivých faktorů

• činnosti si seřadit podle důležitosti

• dokončit započatou práci

• v průběhu dlouhotrvající činnosti zařazovat přestávky

Poruchy pozornosti:

Roztržitost – porucha intenzity pozornosti, neschopnost soustředit pozornost na to, co je v dané chvíli důležité. Člověk nedokáže přenášet pozornost.

Těkavost pozornosti – porucha stálosti pozornosti, projevuje se například přeskakováním z myšlenky na myšlenku.

Význam pozornosti pro ZA:

Pozornost má v práci zdravotnického pracovníka velký a často rozhodující význam.

Mnohé zdravotnické úkony nelze zodpovědně vykonávat bez soustředění pozornosti. Například při podávání léků musíme pořádně sledovat, jaké léky podáváme a v jakých dávkách, pozorně sledovat, co nemocný oznamuje, co ordinuje lékař, apod.

Zvýšeného významu nabývají i některé vlastnosti pozornosti. Např. práce instrumentářky při delší operaci by nebyla zodpovědná bez stálosti pozornosti. Mnohé zdravotnické úkony nejsou možné bez schopnosti přenášet pozornost (např. všímat si reakce pacienta a zároveň věnovat pozornost vlastnímu zdravotnickému úkonu).

Pozornost je důležitá i při provádění různých výkonů, abychom neublížili ani pacientům, ani nám samotným. Např. při zacházení s jehlami, krví, infekčním materiálem, sklem, léky, apod.

V práci ZA má velký význam také přenesený význam pozornosti, který spočívá v pozorném, laskavém chování zdravotnického pracovníka k nemocnému. Takové chování pomáhá uzdravovat pacienty.

Sociální skupiny

Sociální skupinou se označuje každé seskupení lidí, které v jejich vědomí vytváří pocit sounáležitosti. Jde v podstatě o souhrn dvou nebo více osob. Sociální skupinou je např. rodina, školní třída, oddělení v nemocnici, vojenská jednotka, politická strana, národ, atd.

Znaky sociálních skupin:

• Interakce- vzájemné ovlivňování, působení jedince nebo skupiny na jiného jedince nebo skupinu. Tento proces může mít podobu verbální i neverbální, jde o jakoukoliv formu setkání mezi jedinci, buď přímou(tváří v tvář) nebo nepřímou(přes média, mluvčí).

• Společné cíle a hodnoty ve skupině- cíle vyjadřují, jaké potřeby svých členů může skupina uspokojit, hodnoty vyjadřují požadavky skupiny na způsoby jejich dosahování.

• Kohezivita- soudržnost, sjednocenost skupiny. Jde o souhrn všech sil, které působí na členy, aby zůstaly ve skupině.

• Skupinové normy- společná pravidla členů skupiny, skupinové normy se váží na fungování skupiny a na členství ve skupině. Zabezpečují, aby bylo chování členů skupiny v souladu se skupinovými cíli.

• Skupinový systém rolí- role je očekávání, jak se má určitá osoba ve skupině chovat, jaké úkoly má ve skupině plnit(např. role vůdce, pokladníka, nováčka). Skupinová role může být formální nebo neformální.

• Status skupiny- je to míra autority, prestiže, uznání. Status jedince ve skupině je dán jeho vztahy k ostatním členům, je to rozdělení moci mezi členy skupiny.