SOCIOLOGIE

SOCIOLOGIE

1. ÚVOD

1.1 Historie vzniku sociologie

1.1.1 Protosociologie

Úsilí o pochopení společnosti a dění v ní můžeme pozorovat už dávno před vznikem sociologie. Tomuto období se říká protosociologie. Jde o dobu formování sociologických otázek a problémů v rámci filozofie, etiky nebo politologie. Takto zformulovaná problematika se obyčejně dotýkala otázky vůdcovství ve společnosti, společenských vztahů, norem a výchovy. Do tohoto období spadá např. dílo Saint-Simona.

Claude Henri de Rouvroy Saint-Simon [sensimon] (1760 - 1825)

Jeden z inspirátorů vzniku sociologie. Autor pojmu industriální společnost. Společnost vidí jako výsledek boje dvou protichůdných sil - setrvačnosti institucí a změny. Za hnací sílu vývoje považoval pokrok vědy, morálky a náboženství. Předpovídal, že průmyslová společnost ukončí období revolučních krizí.

Za tvůrce pojmu sociologie (složenina z latinského societas a řeckého logos) je považován Auguste Comte. Ve svém pojetí sociologie klade do popředí přesvědčení, že lidskou společnost můžeme analyzovat jako přírodu v přírodních vědách.

Auguste Comte [kómt] (1798 - 1857)

Francouzský filozof a sociolog, spoluzakladatel pozitivismu jako systému reformujícímu lidské myšlení, a tím i společnost.

Společnost popisuje zákonem tří stadií. Teologické stadium je typické pro středověk, metafyzické pro období renesance až osvícenství, pozitivní pro průmyslovou dobu.

Sociologie pro něho byla společenská věda spojující celou společenskovědní oblast. Sociologii členil na sociální statiku (studuje pořádek a stabilitu společnosti) a sociální dynamiku (zabývá se konfliktem). V popisu sociálních jevů se nechal inspirovat popisem fyzikálních jevů, proto také nejdříve užíval místo termínu sociologie termín sociální fyzika. Z díla: Plán vědeckých prací, nezbytných pro reorganizaci společnosti (zde se zabývá možnostmi sociálního plánování).

1.1.2 Etapa velkých sociologických teorií

Období po Comtovi (od 40. let 19. století do 20. let 20. století) je nazýváno obdobím velkých teoretických systémů. Tyto systémy se snaží vysvětlit všechny děje ve společnosti na základě jednoho principu. Tímto principem můžou být přírodní podmínky (geopolitické teorie), rasa lidských společenství (antroporasové teorie), ekonomika společnosti (teorie ekonomické determinace) či psychické dispozice národů (psychologistické teorie).

1.1.3 Období velkých empirických výzkumů

Ve dvacátých letech 20. století se sociologie rozvíjí především v USA (zaměřuje se na život imigrantů ve velkých městech). Od obecných problémů se postupně přechází ke konkrétním jevům. Provádějí se výzkumy v terénu, které se zaměřují na bezprostřední okolní svět - mikrostrukturu rodiny a menších sociálních skupin. Dominujícími myšlenkovými proudy v USA je kulturní antropologie a chicagská škola. První z nich klade důraz na význam kultury a subkultury, v níž se jedinec pohybuje (vidí ji jako způsob tréninku), druhý inspirován rychlým růstem obyvatel města (z 5 000 v roce 1850 na 3,4 mil. v roce 1930) zkoumal socializaci imigrantů ve velkém městě a s tím související formy deviace a kriminality.