SOCIOLOGIE

Ke zpracování statků se užívá čistá přírodní energie (voda, vítr, síla zvířat a lidí). Ekologická náročnost výroby je minimální. Trh není rozhodujícím faktorem a je formován mimoekonomickými souvislostmi. Protiklad pracovní doby a volného času prakticky neexistuje.

Stát minimálně zasahuje do chodu soběstačných, patriarchálně vedených domácností, protože má k dispozici jen omezené zdroje. Případná pomoc se očekává od příbuzných a sousedů, maximálně od místního pána.

Nejrozšířenější formou rodiny je velká vícegenerační rozšířená rodina žijící na venkově. Patrný je velký rozdíl mezi úlohou mužů a žen. Naprostá většina lidí prožívá svůj život na úzce vymezeném místě, živí se zemědělstvím. Opuštění místní komunity je mimořádnou událostí, pro dotyčného značným rizikem.

Společnost je členěna na kasty, případně mírněji na stavy.

3.4 Moderní společnost

Vyvíjí se od počátku průmyslové revoluce, z historického pohledu jde tedy o velice krátký výsek lidských dějin.

Je to společnost založená na tržním mechanismu s vysokou sociální mobilitou. Striktně se odděluje pracovní doba od volného času.

Mocenský rámec je vytvářen moderním státem s jeho odcizenými mechanismy (profesionální byrokracie, pracující s prostředky, které nevlastní (Weber), systém školství a sociální péče, povinná vojenská služba ap.). Intervence státu do každodenního života občanů dosáhla velké intenzity, domácnost ztrácí postavení univerzálního a soběstačného subjektu sociální reprodukce.

Nejrozšířenější formou rodiny se stává malá (nukleární) rodina (rodiče, děti), jejíž jednotlivé funkce postupně přebírá stát (výchova, vzdělání ap.).

Namísto kast a stavů se uplatňuje sociální stratifikace.

Ferdinand Tönnies [tenýs] (1855 - 1936)

Německý sociolog, autor rozlišení termínů Gemeinschaft a Gesellschaft - pospolitost (vývojově starší, venkovského typu, založená na tradici) a společnost (založenou na zákoně). Z díla: Pospolitost a společnost, Vývoj sociální otázky.

4. KULTURA

4.1 Definice kultury

Kultura je slovo s mnoha významy. Můžeme ho chápat jako označení formy sociální komunikace, hmotných statků, sféry společenského života, označení vzdělanosti, umění, tradice, vzorce jednání a myšlení atd.

Všechna pojetí kultury mají společný bod. Kultura je vždy to, co vzniká činností člověka a společnosti, ne samo od sebe, z přírody. Vznik člověka je předpokladem pro vznik kultury, zpětně kultura formuje člověka. V kultuře můžeme spatřovat vztah, proces i jev zároveň. Proces osvojování kultury se nazývá enkulturace.

4.1.1 Sociologické pojetí kultury

Sociologické pojetí kultury má několik rovin. Nejširší chápání vidí kulturu jako činnost lidí, aktivní tvůrčí činnost k osvojení světa. Poněkud užší je chápání kultury jako činnosti a výtvorů určitého uskupení lidí. Nejužší pojetí vidí kulturu jako umění, tedy činnost zaměřenou na estetické cítění. V realitě se samozřejmě všechna pojetí prolínají.