SOCIOLOGIE

Někteří jedinci do manželství vstupovat nechtějí (singles). Jako důvod uvádějí kariéru, osobní zájmy, sexuální svobodu. Život bez partnera je charakteristický pro západní společnost.

Specifickým problémem třetí životní etapy je rozvod. Dochází k němu nejčastěji čtvrtý rok po svatbě. Vzniká neúplná rodina. Vzhledem k vysoké rozvodovosti v západních zemích se často mluví o sériové monogamii, tedy střídání několika manželských partnerů za sebou.

6.2.3.2 Profese

Druhou linii v období dospělosti představuje profesní dráha. Profese se stala v moderní společnosti určujícím faktorem sociálního statusu (pozice, kterou člověk zaujímá vzhledem k druhým lidem) vedle bohatství, moci a prestiže. Člověk je posuzován podle profese, kterou vykonává nebo na kterou se připravuje. V tradičních společnostech se profese obvykle dědila, v moderní společnosti je výkon určité profese vázán na dosažení příslušného vzdělání. Volný výběr profese umožňuje sociální mobilitu. Inkongruentním statusem rozumíme stav, kdy si jednotlivé složky statusu neodpovídají (vědec s nízkým finančním ohodnocením).

S výkonem profese souvisí řešení celé řady různých problémů (adaptace na novou situaci, odchod ze zaměstnání, rodičovská dovolená, nebezpečí ztráty zaměstnání a nezaměstnanosti).

6.2.3.3 Duchovní vývoj člověka

Člověk se během svého života více či méně dostane do kontaktu s něčím, co přesahuje uspokojování běžných potřeb a každodenní problémy. Tradičně byla (a často dosud je) tato oblast spojena s náboženstvím. V evropském (a zvláště pak českém) prostředí ale došlo k opuštění náboženství, zejména jeho organizovaných forem.

6.2.4 Stáří

Čtvrtou, poslední etapou je stáří. Nastupuje po šedesátých narozeninách. Charakterizuje ho snížení sociálních kontaktů, častá nemocnost, ukončení profesní dráhy a bilancování celého života. Na druhou stranu má starý člověk daleko více času na své koníčky, rodinné a přátelské vztahy, studium.

6.3 Sebevražednost

Počet sebevražd (asi 14/100 000 ob./rok) řadí ČR spíše k evropskému průměru (10 sebevražd). Tradičně nejnižší sebevražednost je ve Středomoří (okolo 3), k evropské špičce v počtu sebevražd patří Litva (28).

7. SOCIÁLNÍ DEVIACE

7.1 Deviace, sociální kontrola

Řád a pořádek ve společnosti není samozřejmý. Na jedné straně existuje svět norem a zákonů (náboženství, školní řády, jazyková pravidla, pravidla silničního provozu atd.), na druhé straně stojí svět odchylek od norem - deviací. Termín deviace nahradil v pol. 20. stol. do té doby užívané pojmy delikvence a kriminalita. Deviací rozumíme chování, které se odlišuje od norem většiny.

Svět norem a svět deviací jsou opravdu dva rozdílné světy, protože lidé, kteří vědomě porušují řád a normy mají tendenci se sdružovat, dokonce vytvářejí svůj vlastní svět s posunutými hodnotami. Pokud je „řád prvního světa“ špatný, může dojít k zajímavému jevu, označovanému jako pozitivní deviace. Pozitivní deviaci nahrává mocenská zvůle.