SOCIOLOGIE

7.3.1 Organizovaný zločin

K osvojení deviantního chování (jako formy jednání) je zapotřebí světa, kde převažují pohnutky k porušování norem nad pohnutkami k jejich dodržování. Systém členů je hierarchizován a koordinován (v celostátním nebo mezinárodním měřítku). Má vlastní kodex chování. Zabývá se takovými činnostmi, které vyžadují komplikovanější zázemí (pašování drog, obchod s bílým masem, únosy, vydírání). Zločin se tak stává životním povoláním.

7.3.2 Věznice

Dalším prostředím s možností osvojení si deviantního chování je věznice. Člověk se zde odnaučí starat sám o sebe a jeho zařazení do normální společnosti je velmi těžké. Obživa kriminálním způsobem je takovým člověkem potom vysvětlována jako vyvolení, poslání.

Do 19. stol. převažovaly tělesné tresty nad vězněním, ve vězení končili pachatelé méně závažných zločinů a dlužníci. Obvyklá byla deportace a vyhnanství.

V ČR máme čtyři základní typy věznic: s dohledem, s dozorem, s ostrahou a se zvýšenou ostrahou.

Michel Foucault [fuko] (1926 - 1984)

Michel Foucault byl francouzský filozof, historik, teoretik vědy a kultury. Od roku 1970 často působil na univerzitách v USA. Zabýval se historií i současností vězeňství, nemocnic a škol.

7.3.3 Podsvětí

Sociální síť zaměřená na nelegální činnost se nazývá podsvětí. Podsvětí se zabývá obchodem s kradeným zbožím, výrobou falešných dokumentů, vraždami na objednávku atd.

7.3.4 Mafie

Vznik sociální sítě označované jako mafie je umožněn současným výskytem několika faktorů - nástupem tržního hospodářství, demokratizací společnosti a oslabenou rolí státu. Za této situace výrazně roste poptávka po ochraně, represi a zprostředkování, kterou jsou některé skupiny schopny zabezpečit.

Pokud se snad vyskytne někdo, kdo o potřebě ochrany svého majetku pochybuje, je záhy přesvědčen o opaku. Placení výpalného se tak stává pravidelnou položkou v příjmech mafiánů. Pouto ochrany je prakticky nezrušitelné.

Represe má stejný cíl a metody jako u státu, snaží se udržet delikvenci v přijatelných mezích.

Zprostředkováním se rozumí úloha prostředníka např. mezi věřiteli a dlužníky nebo mezi okradenými a zloději (zajímavý je údaj, podle něhož je mafie schopna zajistit až 95 % uloupených věcí, zatímco policie jen 10 %).

Členové mafie si nejsou rovni. Uznávají právo silnějšího, vážnosti a respektu u nich požívá jen ten, kdo se minimálně jednou dopustil vraždy. Samozřejmostí je zákon mlčenlivosti. Zvláště se cení kontakty na politiky a podnikatele. Moc se nedědí, potomek si ji musí mezi ostatními vybojovat.

8. SOCIÁLNÍ STRUKTURA A PROBLÉM ROVNOSTI

8.1 Rozdíly sociálních rolí

Ekonomická nerovnost je trvalým rysem všech společenských systémů s výjimkou společnosti lovců a sběračů, jež ovšem žádné velké bohatství neprodukuje. Nerovnost v moderní společnosti do značné míry ovlivňuje život člověka, dovoluje či naopak nedovoluje mu zaujímat různé pozice. Z těchto pozic vstupujeme s ostatními do vzájemných vztahů. Chování v pozici je ustálené a očekávané - označuje se jako sociální role. Tyto role nejsou stejné, jsou diferencované, vedou ke společenské nerovnosti.