SOCIOLOGIE

Náš výklad by byl zjednodušující, pokud bychom socializační proces chápali pouze jako pasivní přizpůsobování jedince okolí. Jistá norma zde existuje, stejně tak je ovšem dána i jistá míra volnosti. Málokdo ale dokáže tuto svobodu využít. Současný člověk je až na výjimky spíše supersocializovaný jedinec s náchylností k napodobování a k ideologickým indoktrinacím.

Osvojovaná kultura není osvojována v celku. Mnoho závisí na sociálním postavení jedince. Lidé si obyčejně osvojují pouze část. Socializační proces se tedy jeví spíše jako hodnotový a normativní konsensus, tedy shoda většiny lidí na platnosti základních hodnot a norem, které nelze zpochybňovat.

5.1.1 Sociální role

Sociální role je definována jako očekávané jednání člověka v určité sociální pozici.

Role rozdělujeme podle dvou kritérií. Tím prvním je čas, po který hrajeme určitou roli. Role můžou být dlouhodobé (student, otec) a krátkodobé (cestující, zákazník). Druhým kritériem je sdílení rolí. Některé jsou společné velkým skupinám (muž, žena), jiné jsou specifické (agresor, obránce). Pro zastávání určité role je zapotřebí rolová dispozice.

V souvislosti s rolemi mluví sociologové o rolové ambivalenci (protichůdná očekávání - učitel), rolové distanci (starší dítě, které odmítá hrát roli dítěte), rolovém přetížení (zaměstnaná matka), rolovém tlaku (lékař - omezení ze strany pojišťovny), křížení rolí (přenesení vzorců chování z jedné role na druhou - důstojník v rodině), konflikty rolí (otec jako živitel dítěte i rodič).

Socializačním procesem se zajišťuje kontinuita společenského vývoje. Přenášejí se duchovní i materiální hodnoty. Zpevňuje se kulturní tradice a stabilita společenského uspořádání, označovaná jako společenský řád.

Georg Simmel [ziml] (1858 – 1918)

Německý sociolog, propagátor mikrosociologie. Zabýval se rolí peněz, městským způsobem života, zmasověním umění. Z díla: Sociologie.

5.1.2 Resocializace

Za určitých okolností může docházet u dospělých k rozpadu dosavadního systému hodnot a vzorců chování. Následuje přijetí nových, radikálně odlišných. Dochází k němu v mezních situacích, např. v institucích omezujících osobní svobodu (vězení, kasárna, koncentrační tábory, psychiatrické léčebny atd.).

5.2 Skupiny

Skupina jako taková se vyznačuje interakcí mezi jejími členy, společnou činností motivovanou společným cílem, diferencovaným sociálním vztahem, existencí normativního a hodnotového systému skupiny, systémem sankcí a vědomím příslušnosti ke skupině.

5.2.1 Primární a sekundární skupiny

Socializační proces probíhá v určitém skupinovém prostředí (nejčastěji je jím rodina), v primární skupině (primární skupina je založena na osobním kontaktu, citovém poutu, je vždy malá, mezi jejími členy panuje vzájemná důvěra, členství je dlouhodobé a uspokojující). Kromě rodiny vystupují jako primární skupiny také dětské herní skupiny a přátelé. V dnešní době faktor sousedských přátelských vztahů jako prostředku socializace pomalu mizí. Zároveň roste zájem o studium vztahů v páru (dyádě), kterému se věnuje mikrosociologie.