SOCIOLOGIE

Přechody mezi jednotlivými fázemi životního cyklu jsou doprovázeny sociálními rituály (maturita, promoce, svatba). Do konkrétního cyklu jednotlivce potom vstupují životní události, které mohou podstatně měnit dosavadní směr života (nemoc, smrt blízkých lidí, válka, revoluce, ekonomická krize).

6.2 Životní cyklus

6.2.1 Dětství

První etapa je označována jako dětství. Je to období socializace, ve kterém hraje ústřední roli rodina. Někdy kolem druhého roku si dítě vytváří hranici svých a cizích lidí.

Neméně závažnou roli hraje škola. Dítě si zvyká na první povinnosti, soutěživost, vrůstá do mužské a ženské role. Stádní chování postupně ustupuje ve prospěch menších skupinek nebo jednotlivcova rozhodnutí.

Období dětství můžeme ještě dále dělit: kojenecké období trvá do konce prvního roku dítěte, období batolete do třetích narozenin, předškolní věk od 3 do 6 let, mladší školní věk od 6 do 11 let, puberta od 11 do 15 let.

6.2.2 Mládí

Druhou etapou je mládí. Mezi dětstvím a mládím není ostrá hranice. Zatímco v dětství je dítěti určováno jeho postavení, v mládí si své postavení začíná určovat člověk sám. Obvykle se tak děje v období adolescence (15 – 20 let).

Jedinec začíná být považován za rovného partnera. Testem bývá volba povolání. Takové rozhodnutí lze udělat s dítětem nebo za dítě.

Tzv. krize dospívání znamená značnou rizikovost v oslabeném vlivu rodiny a v dosud nevyjasněném dalším postupu v životě. Okolní společnost pohlíží na jedince v tomto období mírněji a tolerantněji. Adolescent může cítit potřebu provokovat své okolí, nedbat na svou bezpečnost, opíjet se a zkoušet drogy, chovat se bezohledně ke starším lidem atd. Na druhou stranu je ovšem adolescence zároveň i obdobím dobrovolného sebevzdělávání, prvních pokusů o literární tvorbu a výtvarné umění.

Mládí je také dobou navazování prvních sexuálních vztahů a dobou ujasňování si, čeho vlastně chce člověk dosáhnout. Člověk je dnes daleko více „architektem“ svého života, než tomu bylo v minulosti.

6.2.3 Dospělost

Třetí životní etapou je dospělost. Opět ji můžeme dělit na mladou dospělost (20 – 30 let), třicátá, čtyřicátá a padesátá léta.

Dospělý člověk obyčejně žije v manželství a je zaměstnán.

6.2.3.1 Manželství a rodičovství

Původně bezdětné manželství, kdy se formují materiální předpoklady pro život rodiny, se postupně mění na rodinu s malými dětmi. Manželé si osvojují své rodičovské role, později začínají brát své děti jako rovnocenné partnery. Tzv. krize středního věku může nastat v době odchodu dětí od rodičů. Děti si budují svou kariéru, rodiny a rodiče musí nacházet novou životní perspektivu, což nebývá jednoduché.

Existují i alternativy k manželství a rodině. První z nich jsou komuny – společenství více lidí se sexuální volností a kolektivní odpovědností za výchovu dětí. Druhou je kohabitace – společný život v jedné domácnosti, „manželství na zkoušku“.