SOCIOLOGIE

1.1.5 Současnost

Současný stav sociologie popisuje např. postmodernista Jean Baudrillard [bodrijár] (1929) ve své teorii hyperreálné společnosti. Podle ní nikdo pořádně neví, co se ve společnosti děje, natož aby chápal, jak vlastně funguje. V současné éře vzájemné propojenosti všech společností (světová vesnice), nadnárodních korporací, mezinárodní ekonomické integrace, nadnárodního mediálního systému, světové turistiky a globálního konzumenství (macdonaldizace) nám skutečně teorie 19. a 20. století mnoho nepomohou. Sociologové naprosto selhali v několika bodech: neočekávali zhroucení Sovětského svazu a socialismu, ekonomický vzestup konfuciánské Číny, nepotvrdila se teze o sekularizaci společnosti a překvapením se stal odpor části mladé generace vůči společnosti blahobytu.

Proto panuje mezi sociology shoda v tom, že ve společnosti neexistují žádné neměnné zákonitosti. Budoucnost nelze z pohledu sociologie předpovídat.

1.2 Sociologická paradigmata

Z výše uvedeného přehledu můžeme vysledovat střídání různých paradigmat sociologické práce.

Z pohledu vztahu jedinec - svět současná sociologie užívá dvě paradigmata. Objektivistické paradigma vidí společnost jako soubor stabilních struktur, kterým se jedinec přizpůsobuje. Svět je v této koncepci brán jako fakt. Interpretativní paradigma tvrdí, že člověk je umístěn do prostředí, ale jen na něm závisí, jak ho bude chápat a vysvětlovat - interpretovat. Svět je tím, zač ho lidé pokládají, není důležité, jaká je situace, ale jak ji vidíme.

Z pohledu na význam a spoluúčast jednotlivce rozlišujeme konsenzuální paradigma, kde je jedinec jedním z mnoha, zaměnitelným "kolečkem v soukolí", který se z vlastní vůle účastní činností spolu s ostatními, protože je s nimi v souladu. Dále konfliktní paradigma, které vidí jedince jako účastníka sociální soutěže, v níž je buď vítěz, nebo poražený a pod nátlakem se poslušně účastní činností spolu s ostatními. Nakonec paradigma interakční: jedinec je neopakovatelným aktivním spolutvůrcem světa, který interpretuje.

Z pohledu fungování společnosti přináší sociologie funkcionální a konfliktní model. Funkcionální stojí na spolupráci, odpovědnosti a solidaritě, konfliktní na různosti zájmů jednotlivců.

1.3 Sociologie a ostatní vědy

Sociologie je úzce svázána s filosofií, historií, psychologií (zejména sociální), ekonomií, sociální a kulturní antropologií, ekologií a politologií. Specifikum sociologického pohledu je ve snaze o celkový obraz společnosti, o pohled na věci ve vzájemné vazbě.

1.4 Definice sociologie

Sociologie je teoreticko-empirická věda, která chce popsat a vysvětlit společenské jevy, navrhovat o nich teorie. Za společenský jev je považované vše, co se děje mezi lidmi.

Sociolog musí být schopen rozvíjení vlastní představivosti, jakési sociologické imaginace, schopností vidět širší sociální a historický kontext. Schopnost nezaujatého pohledu na „všední“ rituály každodenního života je podmíněna širokým rozhledem a znalostmi.