Biologicko-socialni podstata cloveka a vzajemny vliv cloveka, spolecnosti a prirody

3. Biologicko-sociální podstata člověka a vzájemný vliv člověka, společnosti a přírody

ČLOVĚK JAKO SPOLEČENSKÝ NEBO BIOLOGICKÝ TVOR

Otázkou jestli je člověk společenský nebo biologický tvor se vědci nejvíce zabývali v 19. století. Uvažování o lidské společnosti musí nutně začít výkladem a rozborem vztahu lidské společnosti a přírody. Nejen proto, že každá společnost žije v přírodním prostředí, které je podmínkou vzniku a rozvoje lidské společnosti, ale i proto, že člověk v sobě spojuje přírodní (biologickou) podstatu svého fungování a společenskou podstatu vztahů mezi lidmi navzájem. Na přelomu 18. a 19. století vznikly dvě krajní představy o podstatě člověka: a) člověk je živočich, přírodní bytost, biologický druh a příroda a její podmínky jsou určující pro život člověka

b) člověk je společenský tvor, společnost a její zákonitosti jsou pro člověka určující, teprve společenský život dělá z novorozeněte člověka = socializace

Dnes víme, že člověk je současně svým fungováním biologický tvor (dýcháme, jíme, pijeme, rozmnožujeme se, vylučujeme, rodíme se a umíráme), tak i bytost společenská, neboť z biologického tvora vzniká člověk jen prostřednictvím ostatních lidí. Naši společenskou podstatu dokládá řeč, komunikace, naše vědomí a sebevědomí, schopnost tvořit a vyrábět. Typická lidská vlastnost, která svědčí o společenské podstatě, je schopnost člověka věřit - v Boha, ideologii, vlast.

VLIV PŘÍRODY NA ČLOVĚKA A SPOLEČNOST

Protože je člověk biologický tvor, příroda je v nás. Vliv přírody na člověka se uskutečňuje prostřednictvím přírodních faktorů, které působí na společnost během jejího vzniku a celého vývoje.

a) biologické faktory: charakterizují nás jako biologického tvora – pohlaví, věk, rasa, genetické dispozice (porodnice, nemocnice, básně, literatura)

b) demografické faktory: charakterizují populaci jako celek, představují projev biologických faktorů ve světovém měřítku (hustota obyvatelstva, struktura obyvatelstva podle věku či pohlaví, tempo přirozeného přírůstku), demografie = nauka o obyvatelstvu (populaci)

c) geografické faktory: představují souhrn přírodních daností jako je klima, reliéf krajiny, nadmořská výška, surovinové a energetické zdroje - ovlivnění sportů, staveb

Význam přírodních faktorů z hlediska vývoje lidské civilizace spočívá v tom, že:

1. Příroda je věčný a nevyhnutelný předpoklad vzniku a rozvoje společnosti.

2. Přírodní faktory podstatně ovlivňují formu, tempo a varianty společenského rozvoje.

3. Přírodní faktory jsou současně limitující i stimulující činitelé historického vývoje lidské civilizace.

Přecenění přírodních faktorů vedlo v sociologii ke vzniku NATURALISMU, který získal podobu geografického či demografického determinismu. To znamená, že geografické přírodní faktory a faktory demografické mají v životě lidské populace rozhodující roli. Naopak 20. století tyto faktory výrazně podcenilo a umožnilo tak vznik globální ekologické krize vedle řady dalších důvodů.