21.-Sociologie-I-Sociologie jako věda, Základní paradigmata sociologie

Sociologie

= věda o společnosti

= věda, která se zabývá studiem života jednotlivců, skupin, jejich jednáním a strukturou společnosti

• hlavní metoda: sociologická imaginace

  • schopnost se na svět podívat jinak

vznik sociologie

• 19. století

• Auguste Comte – pozitivismus – všechny jevy měřitelné

• nárůst kriminality ve městech v 19. stol.

  • zkoumání profilů kriminálníka

  • pokud se bude s těmito lidmi pracovat, tak můžeme omezit kriminalitu

• statistika

• protosociologie = názory na společnost před vznikem sociologie jako vědy

19. století

• změny ve společnosti

  • urbanizace spojena s nástupem techniky a průmyslu

  • větší kriminalita

  • průmyslová revoluce

  • odpor k monarchiím, tendence republik

  • dopravní dostupnost – větší možnost cestovat

  • kapitalismus (tržní hospodářství, soukromé vlastnictví)

E. Durkheim

• přibývá pokusů o sebevraždu

  • příčinou je anomie

    • pocit osamocenosti, že nikam nepatřím

    • sám ve skupině lidí

    • mizí náboženská morálka

• dělba práce je nový druh soudržnosti společnosti (předtím náboženství)

• zakladatel funkcionalismu

  • sociální instituce (podstata soudržnosti)

    • obvyklý typ chování v určité roli

Kapitalismus

• Marx X Weber

Marx

• odvěký třídní boj a to je jeho pokračování v nových kulisách

Weber

• protestantská etika je základem kapitalismu

• příčinou vzniku kapitalismu je protestantství

• protestantismus vykazuje větší individualitou

• přesvědčení, že i během života mohou poznat symbol spásy » úspěch – ekonomický

• nesmí se chovat rozmařile, nesmí dávat majetku na obdiv

• část dá na charitu a část investuje do svého podniku

• pokud mu to vychází » potvrzování úspěchu

• Velká Británie, Nizozemí kořeny kapitalismu

Sociologická paradigmata

• paradigma = soubor vzorových myšlenek

1. Funcionalismus

• makrosociologické paradigma

  • společnost předchází jednotlivce (chování jednotlivce jsou dány společností)

Co drží společnost pohromadě?

• R. K. Merton

  • sociální instituce (obvyklé chování v určité roli)

    • funkce

      • manifestní – zamýšlený záměr (vyvolat déšť – rituál deště)

      • latentní – nezamýšlený důsledek (stmelit kmen)

• H. Spencer

  • charakteristika sociálních institucí

    • eufunkce (pozitivní stránka – vede k prosperitě)

    • dysfunkce (narušování zaběhlých principů, destabilizace společnosti)

zaj. J. A. Schumpeter

• Moravák

• kreativní dysfunkce – když dysfunkce sociálních institucí nenabourá společnost, ale vytvoří něco jiného

  • v každé společnosti se objevují věci, co ji ohrožují, tak mohou vést k rozpadu společnosti neou ke kreativní dysfunkci

  • př. místo novin elektronická média, místo SMS sociální sítě

• T. Parsons

  • schéma AGIL

    • aby nastala rovnováha ve společnosti, je třeba, aby fungovaly 4 jevy

      • A – adaptace

      • G – cílovost - každá společnost potřebuje dosahovat cílů

      • I – integrace – každá společnost musí být schopna integrace nově příchozího

      • L – latent pattern maintance – udržování vzorů chování