21.-Sociologie-I-Sociologie jako věda, Základní paradigmata sociologie
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Sociologie
= věda o společnosti
= věda, která se zabývá studiem života jednotlivců, skupin, jejich jednáním a strukturou společnosti
hlavní metoda: sociologická imaginace
schopnost se na svět podívat jinak
vznik sociologie
19. století
Auguste Comte – pozitivismus – všechny jevy měřitelné
nárůst kriminality ve městech v 19. stol.
zkoumání profilů kriminálníka
pokud se bude s těmito lidmi pracovat, tak můžeme omezit kriminalitu
statistika
protosociologie = názory na společnost před vznikem sociologie jako vědy
19. století
změny ve společnosti
urbanizace spojena s nástupem techniky a průmyslu
větší kriminalita
průmyslová revoluce
odpor k monarchiím, tendence republik
dopravní dostupnost – větší možnost cestovat
kapitalismus (tržní hospodářství, soukromé vlastnictví)
E. Durkheim
přibývá pokusů o sebevraždu
příčinou je anomie
pocit osamocenosti, že nikam nepatřím
sám ve skupině lidí
mizí náboženská morálka
dělba práce je nový druh soudržnosti společnosti (předtím náboženství)
zakladatel funkcionalismu
sociální instituce (podstata soudržnosti)
obvyklý typ chování v určité roli
Kapitalismus
Marx X Weber
Marx
odvěký třídní boj a to je jeho pokračování v nových kulisách
Weber
protestantská etika je základem kapitalismu
příčinou vzniku kapitalismu je protestantství
protestantismus vykazuje větší individualitou
přesvědčení, že i během života mohou poznat symbol spásy » úspěch – ekonomický
nesmí se chovat rozmařile, nesmí dávat majetku na obdiv
část dá na charitu a část investuje do svého podniku
pokud mu to vychází » potvrzování úspěchu
Velká Británie, Nizozemí kořeny kapitalismu
Sociologická paradigmata
paradigma = soubor vzorových myšlenek
Funcionalismus
makrosociologické paradigma
společnost předchází jednotlivce (chování jednotlivce jsou dány společností)
Co drží společnost pohromadě?
R. K. Merton
sociální instituce (obvyklé chování v určité roli)
funkce
manifestní – zamýšlený záměr (vyvolat déšť – rituál deště)
latentní – nezamýšlený důsledek (stmelit kmen)
H. Spencer
charakteristika sociálních institucí
eufunkce (pozitivní stránka – vede k prosperitě)
dysfunkce (narušování zaběhlých principů, destabilizace společnosti)
zaj. J. A. Schumpeter
Moravák
kreativní dysfunkce – když dysfunkce sociálních institucí nenabourá společnost, ale vytvoří něco jiného
v každé společnosti se objevují věci, co ji ohrožují, tak mohou vést k rozpadu společnosti neou ke kreativní dysfunkci
př. místo novin elektronická média, místo SMS sociální sítě
T. Parsons
schéma AGIL
aby nastala rovnováha ve společnosti, je třeba, aby fungovaly 4 jevy
A – adaptace
G – cílovost - každá společnost potřebuje dosahovat cílů
I – integrace – každá společnost musí být schopna integrace nově příchozího
L – latent pattern maintance – udržování vzorů chování