Biologicko-socialni podstata cloveka a vzajemny vliv cloveka, spolecnosti a prirody

VLIV ČLOVĚKA A SPOLEČNOSTI NA PŘÍRODU

Vliv člověka a společnosti na přírodu se uskutečňuje prostřednictvím lidských činností, zejména práce. Právě práce vedla k vytvoření tzv. druhé přírody jako výsledku působení člověka na původní přírodu. Vliv člověka na přírodu má dvojí charakter, neutrální (v archaických dobách) nebo negativní. V průběhu lidské civilizace se vliv na přírodu utvářel v etapách, které oddělují mezníky lidské historie:

1. POČÁTEK LIDSKÉ CIVILIZACE

Je charakteristický primární závislostí člověka ba přírodě. Zásahy člověka do přírody jsou minimální (lov, sběr). Co člověk potřeboval, našel v přírodě. Příroda tyto zásahy stačí zcela a bez problémů uvádět do původního stavu.

2. PRVNÍ VELKÁ DĚLBA PRÁCE = NEOLITICKÁ REVOLUCE

Představuje specializaci lidí na pastevectví a zemědělství. Závislost člověka na přírodě trvá. Zásahy člověka do přírody jsou daleko větší (kácení stromů, vypalování lesů, trvalá obydlí). Už zde nacházíme p5čátky zesíleného vlivu člověka na přírodu. Jedná se jen o místní poškozování a příroda ji dokáže stále napravovat.

3. VZNIK ORGANIZOVANÉ SPOLEČNOSTI

Příroda je pořád na začátku řetězce, ale už není pro člověka tak důležitá. Příroda je stále více ovlivňovaná a vliv člověka je cílevědomější, hlubší a rozsáhlejší. Lidské výtvory a vztahy začínají mít v životě společnosti větší vliv a význam než příroda. Prohlubuje se rozpor mezi bezprostředními zájmy a cíly společnosti, zejména v hospodářské oblasti. Zde se začíná projevovat sociální postavení - co jíme, kde bydlíme, s kým se stýkáme. Člověk se rozvíjí rychleji než příroda - nemá zpětnou vazbu. Zásahy do přírody mají větší než lokální podobu. Začínají se tvořit pouště, ale člověk si ještě neuvědomuje, co tím způsobí. Vrcholem je manufaktura.

4. PRŮMYSLOVÁ REVOLUCE

Dobývání a ovládání přírody se uskutečňuje pomocí průmyslové výroby, která přinesla lidstvu nový zdroj energie (parní stroj), nové suroviny, materiály a technologie. Ale z dlouhodobějšího hlediska dosáhla devastace přírody takového stupně, že příroda už není schopna regenerace. Díky chybějící zpětné vazbě mezi dynamicky se rozvíjející civilizací a pomalým vývojem přírodního světa člověk své zásahy do přírody nedocenil. Příroda je považovaná za nevyčerpatelný zdroj, existující jen pro člověka a jen kvůli němu. Navíc výroba uspokojuje nejen bezprostřední existenční potřeby člověka, ale stále více - luxusní spotřeba těch, kteří na to mají.

5. VĚDECKO-TECHNICKÁ REVOLUCE

Vědecko-technická revoluce je spojena s 2. světovou válkou a objevením jaderné energie. Dala člověku dříve netušené prostředky, jejichž použití způsobuje rozsáhlé a negativní změny v přírodě, z nichž mnohé jsou již nevratné. Současně ovšem vyzbrojuje člověka i společnost takovými prostředky a znalostmi, že se otvírá reálná možnost jak zničit, tak i uchovat přírodu a tím i zničit nebo zachovat sebe samotného. Tento stav bývá označován jako lidstvo na rozcestí. Problém je v rychlosti vývoje člověka a společnosti na straně jedné a přírody na straně druhé. Člověk začíná využívat rozum pro vynálezy pro ulehčení života. Člověk v přírodě vzniknul, z přírody se vydělil a nakonec se postavil proti ní. Člověk si neuvědomuje dopady na přírodu.