11. Vznik a vývoj sociologie jako vědy

11. MO

Vznik a vývoj sociologie jako vědy

– sociologie – (societa = společnost, logos = věda)

– věda o společnosti a mezilidských vztazích

– zkoumá společnost jako celek – jedince bere jako součást společnosti

– snaží se podat celkový obraz o společnosti, její strukturu a zákonitosti vývoje,

poznat pravidla sociální skupin

– vznik – 40. léta 19. století

– mladá věda (cca 150 let), sociologické myšlení však existuje už od pradávna

(např. Platon, Aristoteles, Machiavelli, Ibn Chaldun – 13. století, Číňan –

zabýval se mezilidskými vztahy)

– zakladatelé: August Comte

Herbert Spencer

Karl Marx

Emil Durkheim

Max Weber

Vilfredo Paretto

– 3 etapy vývoje: 1. etapa od pol. 19. stol. – 20. let 20. stol.

–> období klasických teorií a velkých systémů

2. etapa – meziválečné období

–> období velkých výzkumů

3. etapa po 2. světové válce

–> pluralismus v sociologii

August Comte – francouz, v sociologii nemá následovníky

– zakladatel positivismu (positivní sociologie) = všechna fakta musí být

vědecky podložená a prokazatelná, odmítání spekulací a nadpřirozena

– sociologii vidí jako vrchol stupnice věd (matematika-astronomie-fyzika-

chemie-fyziologie-sociologie)

– dílo: Kurs positivní filozofie

–> 6 svazků

–> v prvním svazku provedl klasifikaci věd podle jejich potřeb pro

společnost

–> byl si vědom potřeby vědy, která bude zkoumat společnost,

ne jen přírodu

–> ve 4. svazku uvedl sociologii jako vědu o společnosti

– metody positivních věd: 1. pozorování

2. experiment

3. srovnání

– sociální statika – zabývá se fungováním společnosti, procesy v ní

probíhajícími, společenským pořádkem a společenskou

stabilitou

– základní společenskou jednotkou je rodina, ve které

existují dva základní vztahy – mezi pohlavími a mezi

pokoleními

– sociální dynamika – věda o pokroku a vývoji společnosti

– zabývá se neustálým vývojem lidstva, ve kterém

převažují morální a intelektuální prvky (vliv na vývoj:

intelekt, délka lidského života a hustota zalidnění)

– 3 vývojová stádia lidského rozumu: 1. teologické

–> založeno na náboženství a víře

v nadpřirozeno

–> vše se děje a dělo z vůle boží

–> cca do roku 1300

2. metafyzické

–> uznává jen mechanický pohyb a

je pojítkem mezi prvním a třetím

vývojovým stádiem

–> cca od roku 1300 do roku 1800

3. positivní

–> založeno na vědě a bádání

–> lidstvo by se sem mělo dostat

svou prací

–> stádium rozkvětu

– odmítá náboženství, ale přikládá důraz na víru v osobního Boha =

„náboženství bez Boha“

Karl Marx – ovlivněn Heglem a jeho dialektikou

– celoživotní přátelství s Bedřichem Engelsem

– zakladatel pojmu společensko-ekonomická formace – materialistické pojetí

dějin, vždy proti sobě stojí dvě antagonistické třídy, kromě 1. a 6. stádia: