Sociologie

- Společenství: místní jednotka sociální organizace vyznačující se pocitem pospolitostní

sebeidentifikace a sounáležitosti

- Potřeby: všechny požadavky organizmu – vrozené či získané

: vyvolávající pocit nějakého nedostatku a motivující k cílenému jednání

- Hodnoty: materiální či nemateriální objekty, ke kterým je zaujímán hodnotící postoj,

připisuje se jim nějaký význam a snaha o jejich dosažení je chápána jako žádoucí

- Konflikt: antagonismus mezi jedinci nebo skupinami ve společnosti

- Kultura: soubor výtvorů lidské činnosti, materiálních a nemateriálních hodnot a

uznávaných způsobů jednání

: jsou sociálně zakotvené vzorce vnímání a jednání, které si lidé jako členové

společnosti osvojili a které jsou pozorovatelné v jejich každodenním životě

: totalita naučeného, sociálně dalším pokolením přenášeného chování

- Skupina: tři a více lidí, odlišených principem uvědomované provázanosti společných

hodnot, zájmů a očekávání.

: Primární - malé skupiny vyznačující se bezprostředností a intimitou vztahů,

principem podpory a spolupráce

: Sekundární - formální, neosobní skupiny postrádající bezprostřednost vztahů a

vzájemné porozumění

- Socializace: proces, prostřednictvím kterého si lidé osvojují hodnoty, postoje a jednání

přiměřené dané kultuře

: proces standardizace hodnotové orientace.

- Sociální interakce: způsob, kterým lidé reagují na sebe navzájem

: jakákoli forma setkání mezi jedinci

- Sociální normy: společensky nebo kulturně akceptované standardy chování vyjadřující, jak

by měli lidé jednat, co je vhodné, co je žádoucí, „normální“ pro danou

situaci

- Společenský styk: systém normovaného vzájemného působení prostřednictvím určité

hodnoty a následného vzájemného působení

- Společenský život: soubor jevů a procesů realizovaných mezi lidmi

- Sociální vztahy: vzájemné souvislosti a ovlivňování sociálních subjektů

- Sociální změna: důležitá změna kulturních vzorů, norem a hodnot

: závislá na dynamice vývoje společnosti

- Tradiční společnost: nerostoucí produktivita, zásadní význam vlastnictví půdy, zásadní

význam zemědělské práce, silné působení primárních skupin, rezignace

na možnost změn, absence mobility, naturální směna zboží, marginální

význam vzdělání

- Tradice: stabilizující význam trvalosti, neměnnosti, kontinuity, význam informační paměti v

kolektivním jednání

- Moderní společnost: produkt průmyslové revoluce (parní stroj), rostoucí význam vzdělání,

kvalifikace, mobility, trhu

- Postindustriální společnost: ekonomický systém vychází ze zpracování, využívání a kontroly