sociální politika

Jak vnímám sociální politiku….

Sociální politiku vnímám velmi špatně. V sociální sféře je dost lidí, myslím že třetina populace je v sociálních poměrech velmi dole na bodu chudoby. Vím dost případů, kdy jako matky samoživitelky hodně přemýšlí, co můžou poplatit a co ne. Někdy jim nezbývá ani na základní potřeby, a tak se uchylují k tomu, aby někoho požádaly o pomoc ať formou jídla nebo finanční pomoci. Pochopitelně je to snazší, když na to dva ale i tak to není výhra. V sociální sféře se pohybuji cca přes dva roky, díky tomu že mám dvouletou dceru a roční dceru a jsem na rodičovském příspěvku a mimo něj nemám nárok na žádnou další dávku a ani na přídavky na děti, díky tomu že manžel chodí do práce. Ale i tak to není růžové, musíme hodně přemýšlet co se poplatí a co ne. S manželem máme ještě další děti a na ty platíme alimenty. Já na tři syny, který má můj bývalý partner a manžel na dceru kterou má v DD. Sama vím, co stojí malé děti a taky i ty starší. Všichni, co máme nějakou sociální dávku tak, víme, jak je těžké s ní vyjít. Ke všemu jsou i některé rodiny co bydlí na ubytovnách anebo v nějakých chatkách a jsou rádi aspoň za nějakou střechu nad hlavou. Dost rodičů má víc zaměstnání, aby uživili své děti a kolikrát to nestačí. Pokud bych mimo sebe měla dát nějaký jiny případ pro sociální politiku v tom, aby se vidělo, jakmile na tom někdo hůř. Tak jeden případ přidávám: Není to maminka, ale je to babička, která ze svého invalidního důchodu stěží vyžije a vzala si k sobě svojí malou vnučku. Babička nemá zdraví ideální, a tak nemůže do práce a ani na brigády. Sociální systém jí nepřizná žádnou dávku a kolikrát jí zbývá něco málo cca 100,- na měsíc na jídlo. Z důchodu vše poplatí, a i si musí zaplatit léky, a právě na základní potřeby jí zbude velmi malé minimum. Tak kolikrát požádá o pomoc patrona dětí anebo nějakou skupinku na sociální síti o pomoc jak o jídlo, tak i o hygienu. Kolikrát lidi pomůžou ale najdou se tací co radši kritizují a babičku psychicky deptají, ta už se i bojí zeptat ohledně jídla, jestli jí někdo pomůže. Chápu, že někteří se do finanční tísně dostanou samy a jsou i ty kteří se tak dostaly vlivem okolností a to těmito: Partner je týral už v těhotenství a zůstali samy, zemřel jim manžel nebo partner, babičky a dědové se musejí starat o svá vnoučata, když selhaly jejich rodiče. Myslím, že sociální systém je nastaven špatně a v ČR je nejhorší v celém světě. Naše sociální politika je ve stavu kdy by se měla odvíjet stejně jako jinde ve světě. Pokud se podíváme, jak to chodí mimo ČR, tak uvidíme jiný svět. U nás se nedíváme na to, co potřebujeme, ale na to, kolik toho musíme mít. Vím, jaký je to život na bodu chudoby, a ne mít život v blahobytu. Někteří si myslí, že rodiny mají mít jen bohatí a chudý nemají nárok na nic. Sama vidím kolem sebe lidi na bodu chudoby a jak s prosíkem žádají o nějaký příspěvek. Tenhle systém dávek je taky špatně nastaven, ten, kdo si náhodou vydělá o korunu navíc nedostane ani příspěvek na bydlení a už se řadí mezi střední třídu. I když jim nezbude ani ta koruna co byla navíc ale to už nikoho nezajímá. Stejně tak je to i u postižených ty se taky musí brát za každou korunu. Nebo děti těžce nemocný, co potřebují drahé léky a na které se konají různé sbírky, aby ten lék dostaly, a to není lék za pár korun ale rovnou za několik milionů. Nedávno byly dva chlapečci do dvou let a potřebovaly právě ten lék za myslím, že to bylo za 50 000 000,- s tím, že se to vybralo za pár dní, aby ho dostaly, a i tak jednomu z nich hrozilo, že ho nedostane. Teď je ten případ znova, že další chlapeček ho potřebuje a musí ho dostat právě, než mu budou dva roky. Pojišťovny tento lék nehradí. To je další případ kdy náš systém je nastavený špatně. I v tomhle sociální politika hraje velmi špatnou hru. Pochopitelně jako matku 5 dětí mě tohle zajímá, sama vím, jaké je to mít nějak nemocné dítě a jaký strach mám. Můj syn, kterému bude 16 let má od dvou let brýle a v těch dvouch letech dostal přímo 6tky dioptrie. A do šesti let mu hrozilo oslepnutí. Cca 5let má dioptrie číslo 5 a hrozí mu při jakémkoliv úrazu oslepnutí na pravé oko a na levé oko oslepnutí. Tak se nedivím ostatním rodičům, že bojují o nějaké zdraví svých dětí. Sociální politika má široký pojem a někdo to bere na lehkou váhu a myslí si, že je vše v pořádku. Ale dost lidí ví, že systém sociální politiky je nastaven spatně. Maminky samoživitelky, rodiny na bodu chudoby, co bydlí v nevyhovujících podmínkách, zdravotně a tělesně postižený ty všechny ví, že systém je nastaven špatně, a že lidem nepomáhá ale na to dno je ještě víc dostává. Změnilo by se to, kdyby se tenhle systém změnil tak, že by pomáhal a ne ubližoval.