Brněnská skladatelská škola
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Brněnská skladatelská škola
- je zde silný odkaz Leoše Janáčka
- učitelé na brněnské konzervatoři: skladatelé Vilém Petrželka, Jaroslav Kvapil,
Theodor Schaefer
Jan Novák - skladatel spjat s hudbou Bohuslava Martinů
- hudební jazyk ctí moderní tradice, přidává i jazzové prvky
- po roce 1948: emigroval do Itálie
- Jarní tance – skladba pro flétnu a klavír
Alois Piňos - odborný asistent a profesor skladby na JAMU
- studoval folklór
- Teoretické práce o moderních kompozičních technikách: Vyvážení intervalové řady
- o výběru intervalů v kompozici
Koncert pro orch. a mgn. pás
Hommage a Leoš Janáček – Concertino pro žestě a velký orchestr
Josef Berg - studoval skladbu u V. Petrželky, a zároveň hudební vědu na FFMU v Brně
- komponoval opery na vlastní libreta: Odysseův návrat, Evropská turistika
- z dalších děl: Renesanční lidová suita
Zdeněk Zouhar
- znalec díla Bohuslava Martinů, tajemník Společnosti B. Martinů
- absolvent hudební vědy na FFMU v Brně
- skládal sbory, písně, komorní práce
Ctirad Kohoutek
- nejen skladatel, ale především hudební teoretik
- jeden z prvních do Československa přinesl informace o západoevropské Nové hudbě
- shrnující teoretické dílo: Hudební kompozice – taková „bible“ o vývoji skladatelských
teoriích od starověku do současnosti
Jiří Bárta
1) vlivy Bartóka a Prokofjeva: např. Preludium a toccata pro klavír
2) dodekafonie a serialismus: např. Progressioni per quartetto d’archi
3) syntéza s příklonem k diatonice
Zdeněk Pololáník
- skladatel a varhaník: Sonata bravura, Sonata gaudia
- 5 symfonií
- Missa Solemnis
Arnošt Parsch
- původně ekonom
- komorní skladby ovlivněné Novou hudbou, např. Koncert pro cimbál a orchestr
- Tichá krajina
- Sonáta pro varhany
Leoš Faltus
– 4 symfonie, 6 klavírních sonát
Studoval sémiotiku a hudební teorii
Petr Řezníček
– sbormistr, známý především pro vokální tvorbu
- Atomus servus paci
Evžen Zámečník
- rodák z Frýdku-Místku
- dětské opery: Ferda Mravenec, Brouk Pytlík, muzikál Rychlé šípy
- vychází z neoklasicismu, ale i techniky Nové hudby
- např. Moto perpetuo
+ Moravská rapsodie
Miloš Štědroň
- profesor na Ústavu hudební vědy FFMU v Brně
- známý popularizátor Nové hudby
- spolupráce s divadlem Husa na provázku
- používá moderní archaismy
- Zpočátku se Štědroň věnoval spíše hudební teorii a historii
- coby hudební skladatel: komponuje orchestrální, komorní a vokální koncertní skladby a hudbu pro lidové nástroje.
Pracuje s hudbou starých slohů, které systémově propojuje se soudobým hudebním uměním.
Používá metody koláže, montáže a postmoderní prostředky vedoucí k banalizaci, zcizení až
po uměleckou parodii. V jeho díle převažuje komorní hudba.
Řada skladeb je inspirována lidovou hudbou a v instrumentaci využívá i netradiční nástroje.
Štědroň spolupracuje např. se soubory Due Boemi nebo Středoevropský soubor bicích
nástrojů DAMA DAMA.
Pracoval na fragmentech Janáčkových nedokončených děl, která spolu s Leošem
Faltusem připravili k realizaci a ke kritickému notovému vydání (symfonie Dunaj, houslový
koncert Putování dušičky, autografní skica 2. smyčcového kvartetu Listy důvěrné)