Česká a slovenská hudba po 2.světové válce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Česká a slovenská hudba po 2. světové válce
2. světová válka – zlom ve společnosti, nové předefinování světa a hranic států
- spousta českých skladatelů skončila v emigraci - Ježek, Martinů
- další skončili v koncentračních táborech, kde buď zemřeli, nebo zemřeli později na následky pobytu:
Rudolf Karel, Erwin Schulhoff, Pavel Haas, Hans Krása, Gideon Klein, Viktor Ulmann, Karel Reiner
Po 2.sv.v. – vznikly 3 vysoké umělecké školy:
AMU (Praha, 1946), JAMU (Brno, 1947), VŠMU (Bratislava, 1949)
+ festival Pražské jaro
+ České filharmonii přidělena budova Rudolfinum
Andrej Alexandrovič Ždanov – pověřen řízením sovětské kulturní politiky, odtud se do sovětských
satelitů tato politika šířila -> odtud pojem „ždanovština“
- nutno dodat, že dochází k prudkému rozvoji různých hudebních institucí:
1) LŠU (Lidové školy umění, dnes ZUŠ)
2) oblastní divadla
Skladatelé působící v Praze
= GENERACE TRADICIONALISTŮ – např.: Ladislav Vycpálek, Jaroslav Křička, Otakar Jeremiáš, Boleslav
Vomáčka, Emil Axman, Jindřich Jindřich
- velmi žádaná je vokální tvorba, vokálně-orchestrální a symfonická tvorba
např. Otakar Jeremiáš: „Píseň o rodné zemi“
Karel Boleslav Jirák– skladatel, dirigent, pedagog
Pavel Bořkovec - měl vlastní kompoziční třídu na HF AMU
Jaroslav Řídký – tradicionalista, také vlastní kompoziční třída
Emil Hlobil – Sukův žák
Emil František Burian – obnovil své Divadlo D34
Václav Dobiáš – žák V. Nováka, působil na HAMU, tradicionalista, skládal angažovanou tvorbu viz.
např. kantáta „Buduj vlast, posílíš mír“
- symfonická tvorba: např. Symfonie č. 2