22. obecná stavba nervového systému

Vlastností obvodových nervů:

Vyznačují se svou dráždivostí a vodivostí.

• Dráždivost- je to schopnost reagovat na vlivy prostředí. Označujeme to obvykle jako podněty (chemické, mechanické, optické, akustické, elektrické zásahy), které způsobují podráždění.

• Vodivost- je schopnost nervového vlákna převádět nervový vzruch z místa vzniku do nervových center, případně k výkonným orgánům.

Nervové vzruchy probíhají po nervových vláknech určitou rychlostí, která je větší v silnějších vláknech a menší v tenkých nervových vláknech. Obecně reagujeme nejrychleji na podněty sluchové a zrakové, nejpomaleji pak na podněty čichové a bolestivé.

Míšní nervy (nervi spinales)

Nervy míšní mají svá senzitivní a motorická centra v hřbetní míše. Opouštějí páteřní kanál meziobratlovými otvory popřípadě otvory v kosti křížové. Podle obratlů ze kterých vystupují rozeznáváme nervy krční, hrudní, bederní, křížové a nerv kostrční.

Stavba míšních nervů:

Každý míšní nerv je smíšený (obsahuje vlákna dostředivá i odstředivá).

Zadní kořeny míšní- jsou to samostatné svazečky, které vznikly sdružením receptorů krku, trupu a končetin

Přední kořeny míšní- odstředivá vlákna vystupují z předních částí míchy. V kanálu páteřním se spojují s kořeny zadními.

Spojením předních a zadních nervových kořenů vzniká jednotný míšní nerv, který je smíšený. Úplné přerušení v libovolném místě má za následek ztrátu citlivosti i hybnosti.

Po výstupu z páteřního kanálu se každý míšní nerv rozdělí na 3 větve:

1. Spojovací větev- patří k nervům vegetativním,

2. Zadní větev- je silnější, rozvětvuje se ve svalech, v kůži šíje a zadní straně trupu.

3. Přední větev- je nejtlustší, často velmi dlouhá. Ztrácejí svou samostatnost, protože se navzájem spojují a vytvářejí složité nervové pleteně.

Rozdělení míšních nervů:

• Nervová pleteň krční

• Nervová pleteň pažní

• Nervy hrudní

• Nervová pleteň bederní

• Nervová pleteň křížová

• Nervová pleteň stydká

• Nervová pleteň kostrční

Hřbetní mícha- medulla spinalis

Stavba:

Je dlouhá 40-50 cm a uložená v páteřním kanálu. Horní konec plynule přechází v prodlouženou míchu, dolní konec se kuželovitě ztenčuje a dosahuje pouze k druhému bedernímu obratli.

Páteřní kanál je vyplněn souborem vláken bederních a křížových míšních kořenů a nervů tzv. „koňský ohon“ (cauda equina).

Míchu dělíme na část krční, hrudní bederní, křížovou a kostrční. Je na ní patrná bílá a šedá hmota míšní. Šedá hmota ve tvaru motýlích křídel, složená z nervových buněk, jejichž výběžky (axony) tvoří motorická vlákna míšních nervů.

Na povrchu míchy jsou patrné zářezy, které rozdělují bílou hmotu míšní na přední, zadní a postranní provazce.

• V předních provazcích probíhají hlavně sestupné (motorické) dráhy.

• V zadních provazcích probíhají hlavně vzestupné (senzitivní) dráhy.