22.Obecná stavba nervového systému, reflexní oblouk, obvodové nervy, hřbetní mícha a míšní nervy (1)

PERIFERNÍ NERVY: propojují CNS s receptory a s výkonnými orgány.

1. Nervy citlivé, senzitivní (dostředivé, aferentní) - obsahují vlákna, která vedou informaci z receptorů do CNS

2. Nervy hybné, motorické (odstředivé, eferentní): obsahují vlákna, která vedou informaci z CNS k efektorům:

a) motoneurony – končí na nervosvalových ploténkách kosterních svalů. Zprostředkovávají vůlí ovladatelné pohyby.

b) vegetativní nervy – sympatikus a parasympatikus jsou zakončené v hladké svalovině, v myokardu a žlázách. Činnost vegetativního systému je vůlí neovladatelná.

1. nervy smíšené (většina) obsahují vlákna senzitivní, motorická a vegetativní. Jejich přerušení vede ke ztrátě citlivosti, hybnosti a k poruchám prokrvení v oblastech, které inervují.

REFLEX

je funkční jednotka nervové soustavy. Je to odpověď organismus podráždění receptoru. Reflex probíhá po reflexní dráze složené z 5-ti základních částí. Receptor -> dostředivá dráha ->centrum (mozek, mcha) -> odstředivá dráha -> výkonný orgán, zpětná vazba mezi efektorem a receptorem.

Nejjednodušší reflexní okruh tvoří dva neurony spojené jednou synapsí – monosynaptické reflexy. Polysynaptické reflexy mají v reflexním okruhu zařazené vmezeřené neurony (interneurony).

Dělení reflexů:

1. podle receptorů

   1. exteroreceptivní – reagují na změny vnějšího prostředí zprostředkované kožními, zrakovými, sluchovými, čichovými a chuťovými receptory

   2. interoreceptivní – reagují na chemické a fyzikální změny vnitřního prostředí

   3. proprioreceptivní – zprostředkovávají informace z kosterních svalů a kloubů

2. podle centra

   1. mozkové – vývojově nejmladší

   2. míšní

   3. mimocentrální – axonové, gangliové

3. podle efektoru

   1. somatické – efektorem je příčně pruhovaná svalovina

   2. vegetativní (autonomní) – efektorem je hladká svalovina, myokard a žlázy

4. podle podmínek a pevnosti spojení

   1. nepodmíněné (vrozené)

   2. podmíněné (získané)

Hřbetní mícha

Je dlouhá 40-50cm a uložená v páteřním kanálu. Horní konec plynule přechází v prodlouženou míchou, dolní konec se kuželovitě ztenčuje a dosahuje pouze k druhému bedernímu obratli. Dále je vyplněn souborem vláken bederních a křížových míšních kořenů a nervů tzv. „koňský ohon“ (cauda equina). Míchu dělíme na část krční, hrudní, kostrční, křížovou a bederní - jednotlivé úseky hřbetní míchy se dělí na segmenty, například hřbetní mícha má 7 segmentů. Na příčném řezu je zřetelně rozšířena šedá a bílá hmota míšní.

1. šedá hmota – složená z těl nervových buněk, je uložena kolem centrálního kanálku do tvaru motýlích křídel. Kratší a širší přední rohy míšní obsahují těla buněk, jejíž výběžky tvoří motorická vlákna míšních nervů. Zadní rohy končí senzitivními vlákny. Postranní rohy hrudní a bederní části míchy jsou uložena těla negangliových sympatických a v křížové části míchy parasympatických neuronů

2. bílá hmota: na povrchu míchy jsou patrné zářezy, které rozdělují bílou hmotu míšní na přední, zadní postranní provazce. Nervová vlákna se v těchto provazcích seskupují ve vzestupné a sestupné dráhy míšní. V předních provazcích probíhají hlavně sestupné (motorické) dráhy. Vzestupné (senzitivní) dráhy probíhají v zadních provazcích, zprostředkovávají pocity dotyku, tlaku, polohy a pohybu končetin. V postranních provazcích jsou dráhy vzestupné i sestupné.