22.Obecná stavba nervového systému, reflexní oblouk, obvodové nervy, hřbetní mícha a míšní nervy (1)

22. Obecná stavba nervového systému, reflexní oblouk, obvodové nervy, hřbetní mícha a míšní nervy

Stavba nervového systému

Nervový systém je nejvýše postaveným řídicím systémem v organismu. Zasahuje do činnosti všech orgánů, koordinuje činnost jednotlivých systémů a celého organismu. Řídící částí nervového systému je mozek (encephalon) a mícha (medulla spinalis) označované jako centrální nervový systém (CNS). V zárodečném vývoji se CNS zakládá jako trubice, jejíž přední konec se rozšiřuje nejprve na 3(přední, střední, zadní mozek) a později na 5 váčků. Z trubice vede hřbetní mícha.

Jednotlivé oddíly CNS jsou stupňovitě uspořádány. Základní částí je mícha. Výše postavenou částí je zadní mozek, tvořený prodlouženou míchou (medulla oblongata), Varolovým mostem (pons Varoli) a mozečkem (cerebellum). Nad Varolovým mostem je střední mozek (mesencephalon). Součástí předního mozku je koncový mozek (telencephalon) a mezimozek (diencephalon). Nejvyšším oddílem je přední mozek. CNS je oboustranně propojen s periferií organismu prostřednictvím periferních nervů.

Základní vlastností nervové tkáně je vytvářet a vést vzruchy. Stavební jednotkou je neuron, který potřebuje ke svému životu glukózu a kyslík. Pokud se jich nedostává po 5min. nezvratně odumírá. Může mít až 6 000 spojení s jinými neurony. Kolem neuronu se nachází tzv.Gliové buňky:

1. astrocyty – umožňují transport kyslíku a živin z krve k neuronům a odpadních látek a CO2 z neuronu do krve

2. oligodendroglie – vytvářejí myelinové obaly neuritů v CNS

3. mikroglie – podílejí se na obranných reakcích organismu a mají schopnost fagocytózy

Stavba neuronu

1. dendrity

   • keříčkovité útvary na povrchu buněčného těla neuronu

skrze ně vstupují do neuronu vzruchy

1. buněčné tělo

   • probíhá v něm analýza (rozbor) vzruchu a syntéza (tvorba odpovědi)

2. iniciální segment

   • vzniká v něm tzv.akční potenciál

3. axon (neurit)

   • jedná se o část neuronu, kterou vede akční potenciál dál. Může být dlouhý až 1,5m a je obalený tukovými pochvami:

   1. vnitřní (Myelinová)

   2. vnější (Schwanova)

   • mezi pochvami se nacházejí tzv. Ranvierovy zářezy. Čím je tlustší pochva, tím rychleji se vzruch šíří. Akční potenciál se šíří skokem od zářezu k zářezu.

4. nervové zakončení

   • jedná se o keříčkovité rozvětvení axonu

   • na konci je tzv. synaptický knoflík – nacházejí se váčky, které obsahují neurotransmitery a mitochondrie

Synapse je místo spojení dvou buněk, kde aspoň jedna je neuronálního původu. Umožňuje přenos nervových vzruchů z jedné buňky na druhou

• každá má dvě základní části:

1. presynatickou (konečná část axonu)

2. postsynaptickou (buněčná membrána těla nervové buňky)

   • dělíme je:

1. podle způsobu přenosu vzruchu

   1. chemické synapse představují nejvíce synapsí v nervovém systému. Přenos informace z buňky na buňku je zprostředkován chemickou látkou – mediátorem (noradrenalin, acetylcholin). Presympatická část obsahuje synaptické váčky s mediátorem a váže se na receptory postsynaptické membrány.

   2. Elektrické synapse umožňují přímý přenos informace z buňky na buňku těsným kontaktem obou buněčných membrán.Typ přenosu je málo u savců, existuje u ryb a dalších nižších živočichů.