34. Prenatální a perinatální období
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
1
PRENATÁLNÍ A PERINATÁLNÍ OBDOBÍ
doba od oplození vajíčka do narození dítěte
Fáze prenatálního období
celkem 9 kalendářních měsíců, resp. 10 lunárních měsíců po 28 dnech (40 týdnů)
3 TRIMESTRY (1 trimestr = 3 měsíce)
1. období od oplození do uhnízdění blastocysty (od oplození po necelé tři týdny,
blastocysta = masa buněk, ve kterých vzniká embryo) vznik tří zárodečných listů a
nervové trubice
2. embryonální období (od 3. do 12. týdne) tvorba všech hlavních orgánových základů
3. fetální období (od 12. týdne do narození) dokončování vývoje orgánových systémů,
některé začínají fungovat
Oplození
K oplození dochází ve vejcovodu ženy, po splynutí vajíčka a spermie. Největší
pravděpodobnost početí, je mezi 12.-16. dnem menstruačního cyklu.
Spermie jsou po vyvrcholení pohlavního styku vstříknuty do zadní poševní klenby. Odtud
pokračují do vejcovodu. Do vajíčka zpravidla vstupuje jen jediná spermie (výběr není zřejmě
náhodný, velikou roli hraje vajíčko). Vajíčko je po ovulaci schopné oplození pouze cca 12
hodin, spermie jsou schopné žít v pohlavním systému ženy asi 1-2 dny. Z tohoto ohledu jde
prakticky o 3-4 dny, kdy k oplození může dojít. V praxi existují řada odchylek. (* tzv.
provokovaná ovulace)
Oplozené vajíčko- ZYGOTA (14 dní) se rýhuje (2, 4, 6…) MORULA-BLASTULA-GASTRULA a
putuje 4-6 dnů do dělohy, kde se uhnízdí (nidace) do prokrvené sliznice→ Začátek
těhotenství. Z povrchových buněk se vytváří placenta (vývoj placenty je ukončený ve 3.
měsíci, váha 0,5 kg, průměr 15-20 cm), z vnitřních buněk EMBRYO.(zárodek 15-63 den).
Postupně dochází k diferenciaci buněk a probíhá organogeneze (vznik a vývoj orgánů). K
tomuto všemu dojde v 1. a 2. týdnu těhotenství.
Z GASTRULY vznikají ve 3. týdnu tzv. zárodečné listy → začíná tlouci srdce.
2
Zárodečné listy
EKTODERM (epitely, pokožka a její deriváty, čípky, tyčinky, čichové buňky, nervová
soustava, rohovka, čočka oka)
MEZODERM (svaly, kostra, oběhová soustava, vylučovací soustava, pohlavní
soustava)
ENTODERM (trávicí soustava, žlázy trávicí soustavy-slinivka, játra, dýchací ústrojí)
Spojení matky s plodem
tuto funkci plní placenta
Krevní oběhy matky a plodu jsou odděleny a nikde se nemísí, krev cirkulující mezi
oběhem plodu a placentou je zajištěna srdcem embrya. Placenta funguje jako plíce
plodu.
jakákoliv změna v matčině těle se projeví i v organismu plodu
neurohumorální linka- matka vyplavuje hormony, které ovlivňují budoucí vnímání
světa potomka
Pohlaví plodu
Všechna embrya jsou primárně samičí. Pohlaví určuje
přítomnost/nepřítomnost chromozomu Y.
(Mezičlánek)
(XX ženy, XY muži)
Podle přítomného chromozomu vznikají buď varlata, nebo vaječníky.
Pohlavní orgány produkují hormony, podle kterých se odvíjí pohlavní
znaky. K tomuto vývoji dochází do 3. měsíce. Ve fetálním období probíhá
vývoj strukturální.