9. srdce

9. STAVBA A FUNKCE SRDCE

SRDCE – COR

Srdce je dutý svalový orgán,

který svými pravidelnými

kontrakcemi zajišťuje neustálý

oběh krve a mízy v organismu.

Uložení srdce

U savců je srdce uloženo

v prostoru středohrudí, tedy

v hrudníku mezi plícemi,

hrudní kostí (sternum)

a bránicí.

Ve středohrudí je srdce fixováno

hlavně pomocí velkých cév,

které vychází z jeho základny,

tedy hlavně obloukem aorty,

plicním kmenem a plicními žilami.

U člověka se srdce nachází

asi ze 2/3 vlevo.

Stavba:

.

Pravá předsíň

Pravá předsíň tvoří pravou polovinu srdeční základny. Má relativně tenkou svalovou stěnu, odvádí menší část práce než levá. Pravá předsíň je oddělena od pravé komory trojcípou chlopní (valva atrioventricularis dextra, tricuspidalis).

Tricuspidální chlopeň střeží vstup do pravé komory a zabraňuje tomu, aby se krev nemohla vracet zpět. Má tři cípy, proto název trojcípá.

Pravá komora

Pravá komora vyúsťuje do plicního kmene, otvor je uzavíratelný poloměsíčitou chlopní (valva pulmonaria). Tato chlopeň dostala své jméno podle podobnosti s půlměsícem. Tvoří jakési kapsy. Plicní chlopeň dovoluje krvi protékat z pravé komory do hlavní tepny plicního oběhu do plicnice, na její cestě do plic.

Levá předsíň

Z plic přitéká okysličená krev plicními žilami do levé předsíně. Levá předsíň tvoří levou polovinu srdeční základny. Levou síň a levou komoru odděluje dvojcípá chlopeň, která se také nazývá mitrální chlopeň (valva atrioventricularis sinistra, bicuspidalis, mitralis).

Levá komora

Levá komora má ze všech srdečních dutin nejtlustší stěnu, u člověka je až 1,5 cm tlustá. Zasahuje až do srdečního hrotu. Uvnitř jsou bradavkovité svaly, na které se upínají šlašinky, a srdeční struny, které jsou součástí převodního systému srdečního.

Stahem levé komory je krev vypuzována do aorty, otvor je uzavíratelný aortální chlopní (valva aortae).

Stavba srdeční stěny

osrdečníkem = perikard

• Vazivový vak, ve kterém je srdce uloženo.

• Mezi perikardem a epikardem je prostor, ve kterém je malé množství tekutiny, která zabraňuje tření a nárazu

epikard

• Na povrchu kryje srdce

• Lesklá vazivová blanka, která těsně lne k povrchu srdce (probíhají jí tepny a žíly)

• obsahuje také tukovou tkáň.

myokard

• Nejsilnější část stěny

• Je tvořen srdeční svalovinou

• V síních je dvouvrstvý, ve stěnách komor je trojvrstvý

• Je tvořen příčně pruhovaným svalstvem, které není ovlivňováno vůlí.

endokard

• Vnitřní stěna

• Je to lesklá vazivová blanka, která vystílá srdeční dutinu

• Mezi předsíněmi a komorami utváří cípaté chlopně

• Musí být hladký a nesmáčívý

• Má za úkol učinit srdce krvetěsným.

Funkce srdce:

Systola - koordinovaný srdeční stah svaloviny síní nebo komor

Diastola - relaxace srdečního svalu

Při diastole síní (za současné systoly komor) přitéká do pravé síně oběma dutými žilami krev z velkého tělního oběhu, zatímco do levé síně přitéká krev z plicních žil. Následuje systola obou síní (současně s diastolou obou komor), při které je krev ze síní vypuzena do komor. Aby nedocházelo ke zpětnému toku krve z komor do síní, je mezi pravou síní a komorou trojcípá chlopeň a mezi levou síní a komorou chlopeň dvojcípá (viz výše). Tyto chlopně se při následné systole komor uzavřou a krev z komor je tak vypuzena do plicního kmene a do aorty. Zpětnému toku krve do komor brání poloměsíčité chlopně uzavírající jak plicní kmen tak aortu.