Šrámek Stříbrný vítr

- zemřel na srdeční mrtvici při koupání v Jaderském moři na chorvatském ostrově Lopud

- poezie: Síla života, Marnosti, Válečná tetralogie (Lehké a těžké kroky, Anebo, Okno, Poslední rok)

- próza: Krysař

- drama: Zmoudření Dona Quijota

František Gellner (1881–1914)

- kreslíř, karikaturista, ilustrátor, žurnalistický satirik, básník a prozaik, bohémský způsob života

- sbírky: Po nás ať přijde potopa!, Radosti života

● názvy (případně obsahy) dalších autorových děl

- dílo ovlivněno impresionismem (přírodní lyrika) a anarchismem

- patrný antimilitaristický a pacifistický postoj

- všechna díla jsou levicově zaměřená

- některé básně byly revolučními písněmi proletářů

- často téma lásky mladých lidí – vitalismus, erotická témata

- všechna díla jsou silně lyrická

poezie:

Života bído, přec tě mám rád – prvotina, odpor k militarismu

Modrý a rudý – antimilitarismus, modrá = rakouská uniforma, červená = anarchie, obsahuje báseň Píšou mi psaní, za kterou byl uvězněn

Splav – milostná a přírodní lyrika, impresionismus, nejznámější je báseň Splav

Nové básně; Ještě zní; Rány, růže

próza:

Tělo – román, údajně nejerotičtější román české literatury, vzbudil zájem mladé generace

Past - román

Křižovatky – pesimistický román

Sláva života, Žasnoucí voják, Osika, Klavír a housle, Prvních jedenadvacet – soubory povídek

drama:

Červen, Luna, Zvony, Plačící satyr, Ostrov velké lásky, Hagenbek, Dvě království, Pravda

Léto – impresionistická hra, student je zamilovaný do vdané ženy bez morálky

Měsíc nad řekou – setkání spolužáků po letech

● literární druh

epika (silně lyrizovaná)

● literární žánr

impresionistický román

● literární forma

próza

● dominantní slohový postup

vyprávěcí

● typ vypravěče

er-forma

● vysvětlení názvu díla

Stříbrný vítr – metafora mládí. Podle slov profesora Ramlera: „poselství nějaké krásné, slibování mámivé odněkud zdaleka...“ Stříbrný vítr může být symbolem naděje.

● posouzení aktuálnosti díla

Téma dospívání je pro čtenáře stále lákavé a aktuální.

● určení místa a času textu

Místo: Mírov, Praha

Čas: autorovo mládí (přesně neurčeno)

● stručné nastínění děje

Román začíná Jeníkovým pobytem u babičky. Ta chlapci vyprávěla o raněném vojákovi, po kterém jí zůstala kniha slepená krví. Jeník Ratkin je v dětství velmi často bit od svého otce. Otci, váženému soudci, vadí především jeho citlivost a vnímavost, pro muže nevhodná. Matka se Jana vždy snaží bránit a když je jednou otec obzvlášť krutý, rozhodne se, že se synem odejde. Otec od té doby nechával výchovu na matce, ale Jeník ho už nikdy neměl rád. Silně na něj také zapůsobila sebevražda strýce Jiřího, kterého měl velmi rád pro jeho tuláckou povahu. První Jeníkovou platonickou láskou byla Liduška. Láska končí, protože se Jeníkova rodina stěhuj do Mírova.