Swift Gulliverovy cesty

Cesta na Laputu – Gulliver přijal místo lékaře na lodi a odjel. Loď byla přepadena piráty, on skončil na neznámém ostrově. Byl v zemi létajících lidí. Místní ho nakrmili a začali učit svůj jazyk. Gulliver popisuje místní život a to, že zdejší se nejvíc obávají změn ve vesmíru. Země je podle nich kulatá a vznáší se díky magnetické síle. Hvězdáři zde měli mnohem lepší přístroje. U lidí, kteří se zabývají jen hudbou a hvězdami, to Gullivera příliš nebavilo, a tak se nechal spustit zpátky na zem, kde vedl rozhovor s králem. Prošel celou zemi a shledal se s mnoha dalšími „učenci“. Poté strávil měsíc na ostrově, kde bylo možné vyvolávat zemřelé. Doplul do Luggnaggy, kde ho nutili lízat podlahu, než mohl mluvit s králem. Opět se seznámil s místními a poznal zvláštnost – nesmrtelné. V Japonsku si vymohl, že se vyhne obřadu pošlapání kříže. Konečně jel zase domů.

Cesta do země Hujhnhnmů – Roku 1709 se stal kapitánem lodi a vyrazil na moře. Posádka se vzbouřila, svázala ho a vysadila na ostrově, kde se setkal s inteligentními koňmi. Pánové-koně se o něj dobře starali, i když mu nemohli zajistit lidské jídlo. Dělal si ovesné placky a pil je s mlékem. Koně ho nazývali Jahúem a měli ho za odporné zvíře, protože byl podobný divokému tvorovi z jejich země. Velice se proto divili, že se Gulliver rychle naučil jejich jazyk a že umí psát, což oni sami neuměli. Gulliver hujohnhnmům vysvětlil, jak vypadá svět lidí. Nám čtenářům líčí život koňského národa. Po třech letech si postavil loď a zemi koní opustil. Na ostrově, kam doplul, ho našli divocí Jehúové a s nimi odjel zpátky do Anglie. Vrátil se roku 1715, k lidem měl odpor a cítil se nejlépe s koňmi.

• určení smyslu díla

Autor v knize odhaluje poměry na anglickém dvoře, ale také nepřátelství mezi Angličany a Francouzi. Kniha také odhaluje záporné lidské vlastnosti – pýchu, touhu po majetku, omezenost,...

• pravděpodobný adresát

Kniha je určena dospělým, ale dostala se i do kategorie „literatura pro děti“.

• zařazení knihy do kontextu celého autorova díla

Gulliverovy cesty vyšly poprvé r. 1726, rozšířené potom r. 1735 pod pseudonymem Lemuel Gulliver. Velkou část knihy napsal Swift ve Woodbrook House. Jedná se o autorovu nejznámější knihu, měla okamžitý úspěch.

- existuje ohromné množství přepracování a zkrácených verzí knihy

• tematicky podobné dílo

Michael Ende – Nekonečný příběh: kniha pro dospělé i děti s fantastickým příběhem

• porovnání s filmovou verzí nebo dramatizací

Existuje mnoho filmových zpracování, z nichž většina se věnuje pouze prvním dvěma částem příběhu.

Celá kniha je zobrazena ve dvojdílném filmu z roku 1996, který však nemá příliš kladné hodnocení.

Snad se zvědavý čtenář na tomto místě pobaví, když mu povím něco o svém příbytku a o tom, jak jsem v té zemi žil za pobytu trvajícího devět měsíců a třináct dní. Měl jsem nadání na řemeslné práce a nezbytí mě k tomu ponoukalo, a tak jsem si zrobil z nejvyšších stromů královského sadu stůl a dosti pohodlnou židli. Dvě stě švadlen mi šilo košile a plátno na postel a na stůl, vesměs z nejsilnějšího a nejhrubšího druhu, jaký sehnaly. Musily je však několikrát přeložit a prošít, neboť i nejtlustší bylo ještě o poznání hebčí než kment. Plátno mívá u nich tři palce do šířky a tři stopy tvoří stůček. Míru mi braly švadleny takto: já jsem si lehl na zem, jedna mi stála na krku a druhá na prostředku nohy, a napínaly silný provázek, který držely za konec. Třetí pak měřila délku provázku palcovým pravítkem. Potom mi změřily pravý palec a víc už nechtěly. Podle matematického výpočtu je totiž dvojnásobný obvod palce obvod zápěstí a tak dále až ke krku a k pasu.