Tahle země není pro starý_V001_o

Společná část maturitní zkoušky

Český jazyk a literatura – Vyšší úroveň obtížnosti

Pracovní list

Cormac McCarthy Tahle země není pro starý

Výňatek

Umělecký text

Mrtvý muž ležel přitisknutý ke skále. Poniklovaný policejní automat ráže 45 mu vypadl z ruky do trávy mezi nohama. Původně seděl a opíral se, ale svezl se ke straně. Měl otevřené oči. Vypadal, jako by si prohlížel něco malého v trávě. Na zemi a na skále za ním byla krev. Dosud měla tmavočervenou barvu, možná proto, že se zatím nedostala na přímé slunce. Moss zvedl pistoli, stiskl palcem pojistku na pažbě a spustil kohoutek. Dřepl si a pokusil se otřít krev z pažby do mužových kalhot, ale krev už byla příliš sražená. Vstal, zastrčil si pistoli vzadu za opasek, posunul si klobouk do týla a otřel si zpocené čelo do rukávu. Otočil se a prohlížel si krajinu. U kolena mrtvého muže stála těžká kožená diplomatka a Moss přesně věděl, co v ní je, a měl zvláštní strach, kterému sám pořádně nerozuměl.

Nakonec ji zvedl, poodešel stranou, posadil se do trávy, sundal si pušku z ramene a položil ji vedle sebe. Seděl s roztaženýma nohama, H&K v klíně a diplomatku postavenou mezi koleny. Pak se natáhl, rozepnul přezky na obou řemíncích, vycvakl mosaznou sponu, zvedl koženou chlopeň a přeložil ji dozadu.

Byla po okraj naplněná stodolarovými bankovkami. Všechny v balíčcích ovázaných bankovní páskou s razítkem hodnoty 10,000 $. Netušil, kolik to přesně dává dohromady, ale dokázal si udělat poměrně dobrou představu. Seděl tam, díval se na diplomatku, pak ji zavřel a seděl dál se skloněnou hlavou. Stála tu před ním celá jeho budoucnost. Den za dnem od úsvitu do setmění až do smrti. Všechno zhuštěné do haldy papírů v jedné tašce.

Zvedl hlavu a zahleděl se přes planinu. Mírný větřík od severu. Chládek. Slunečno. Jedna hodina po poledni. Pohlédl na mrtvého muže v trávě. Na boty z krokodýlí kůže, které byly plné krve a postupně černaly. Na konec jeho života. Tady na tom místě. Hory v dálce na jihu. Vítr v trávě. Ticho. Zacvakl sponu, protáhl řemínky přezkami, vstal, zavěsil si pušku přes rameno, zvedl diplomatku a samopal, podle stínu určil směr a vykročil.

Cestu k autu si pamatoval a přemýšlel, jestli by nebylo lepší vydat se přes poušť až za tmy. Žili tu ale mohavští chřestýši, a kdyby ho v noci nějaký uštknul, s největší pravděpodobností by skončil jako všichni ostatní účastníci toho místního večírku a diplomatka i s obsahem by připadla příštímu šťastnému nálezci. Na druhou stranu představoval přechod otevřené planiny za denního světla, se samopalem pověšeným na rameni a taškou s několika miliony dolary v ruce, nemalé riziko. Navíc ty peníze určitě někdo přijde hledat. A možná ne jediný někdo.

Neumělecký text

Ale zpět k románu Tahle země není pro starý, podle kritiky McCarthyho nejpřístupnějšímu dílu. I tady se pohybujeme v prostředí, jež bylo autorovi vždy blízké: na neobydlených pouštních pláních v příhraniční oblasti Texasu, kde spíše než duch zákonů a demokracie panuje vyhrocený individualismus a právo silnějšího. Pašuje se tu všechno, hlavně lidé a drogy. K jedné nevydařené transakci, která skončila smrtí všech zúčastněných, se nachomýtne i jistý Llewellyn Moss, veterán z vietnamské války a příležitostný lovec. Na místě přestřelky najde kromě mrtvol a prostřílených aut i kila heroinu a velký balík peněz. Moss ví, že když peníze vezme, bude mít v patách nejen šerifa, ale hlavně obě drogové bandy. Z důvodů, které autor čtenáři nikdy pořádně nevysvětlí, však peníze stejně vezme. Po několika hodinách se vrátí na místo činu a jen tak tak unikne pronásledovatelům. Udělá však osudovou chybu: na místě nechá svoje auto, takže jej mohou všichni snadno identifikovat. Následuje několikatýdenní úprk, v němž se stále více přesouvá pozornost k souboji na dálku mezi nájemným vrahem Antonem Chigurghem, který zabíjí lidi na potkání, a místním šerifem Edem Tomem Bellem, který má jen pár dní do penze a je spíše pasivním pozorovatelem okolního dění než akčním hrdinou ve stylu amerických policejních seriálů.