Nátěrové hmoty

Nátěrové hmoty

Jsou materiály, které se v kapalném, polotuhém (pasta) nebo tuhém (prášek) stavu nanášejí na předmět, kde vytvářejí souvislou vrstvu, zvanou film. Nátěr má funkci ochrannou a estetickou

Složky nátěrových hmot

a) Filmotvorné složky

Tvoří podstatnou část nátěrového filmu. Jejich úkolem je spojovat ostatní složky, umožnit jim dostačující přilnavost k podkladu a zajistit tuhému filmu soudržnost, pružnost a odolnost proti mechanickému poškození. Jsou to tyto látky:

1. Oleje – vyšší mastné kyseliny rostlinného a živočišného původu, dělí se: vysychavé a nevysychavé.

- vysychavé – hlavně olej lněný, konopný,

- nevysychavé se dehydratací upravují na vysychavé, které mají schopnost vytvářet makrosloučeniny. A Patří sem např. olej ricinový, řepkový, olivový.

2. Pryskyřice – se dělí na přírodní a syntetické

- Přírodní jsou filmotvorné látky tuhé konzistence – křehké, průsvitné, nerozpustné ve vodě.

Mohou být recentní (čerstvé, současné), nebo fosilní (zkamenělé).

• Recentní pryskyřice jsou rostlinné (hlavně kalafuna) a živočišné (hlavně šelak).

  • Kalafuna se vyrábí z pryskyřice jehličnatých stromů oddělením přírodní­ho rozpouštědla – silice terpentýnové. Má nízkou teplotu tavení, proto se upravuje hydroxidem vápenatým (vápnem).

  • Šelak je produkt látkové výměny hmyzu červce lakového. Je vysoce kvalitní lakařskou surovinou. Vytváří tvrdé a lesklé nátěry, je rozpustný v mnoha rozpouštědlech, hlavně v etanolu. Obsahuje vosk, který je přírodním zvláčňovadlem šelaku, ale snižuje rozpustnost. Zbavením se vosku je rozpustnější.

• Fosilní pryskyřice jsou zastoupeny hlavně surovinami, které nesou společný název kopály a jantar.

  • Kopály jsou nerosty, které se těží ze země, hlavní naleziště jsou v Africe a Indii. Jsou tvrdé, křehké, velmi lesklé, žluté až hnědé barvy.

  • Jantar je surovina z mořských zdrojů, je polodrahokamem, využívá se na výrobu šperků. Je lesklý, průsvitný, žlutý až hnědý. Na laky se dnes už v podstatě nepoužívá.

- Syntetické pryskyřice – k výrobě laků se používá značné množství syntetických hmot polykondenzačních, polymeračních i polyadičních

3. Deriváty celulózy

- Nitrocelulóza je z této skupiny nejdůležitější lakařskou surovinou. Nitrocelulózové nátěrové hmoty jsou stále ve značné míře používané pro své vý­borné vlastnosti, hlavně rychlé schnutí a dostupnou cenu. Nevýhodou nitrocelulózy je její vysoká hořlavost.

- Acetylcelulóza je nehořlavá, pružná, odolná vůči chemikáliím. Použití : impregnační a izolační laky.

4. Deriváty kaučuku

- Chlorkaučuk je z nich nejvýznamnější, používá se na laky vysoce chemicky odolné.

5. Zvláčňovadla (plastifikátory)

Jsou to látky olejovité až pastovité konzistence, které se přidávají do nátěrových hmot (např. nitrocelulózových) za účelem snížení křehkosti a zvýšení pružnosti a ohebnosti filmu. Také příznivě ovlivňují přilnavost a lesk filmu. Dělí se na přírodní – oleje (ricinový) a syntetické – používanější nejvíce organické estery vzniklé sloučením alkoholů s kyselinami (dibutylftalát, trikresylftalát, …)