Nátěrové hmoty

e) Disperzní akrylátový lazurovací lak DIXOL – Je vhodný k nátěrům dřeva v interiérech i exteriérech, např. oken, dveří, obložení, plotů atd. Není vhodný pro nátěry přicházející do styku s potravinami a pitnou vodou. Vyrábí se v mnoha barevných odstínech, bezbarvý je jen pro interiéry.

d) Disperzní lazurovací lak na dřevo LAZUREX – Je určen pro venkovní použití (v exteriéru), odolává povětrnostním vlivům a UV paprskům. Aplikuje se na povrch napuštěný disperzním napouštědlem ve třech vrstvách. Vyrábí se v několika odstínech vzájemně míchatelných.

e) Disperzní akrylátový lazurovací lak DIXOL – Je vhodný k nátěrům dřeva v interiérech i exteriérech, např. oken, dveří, obložení, plotů atd. Není vhodný pro nátěry přicházející do styku s potravinami a pitnou vodou. Vyrábí se v mnoha barevných odstínech, bezbarvý je jen pro interiéry.

b) Pigmentové nátěrové hmoty

a) Barva latexová vnitřní LATEX – Používá se na dřevo, DVD, stavební hmoty, omítky atd.

b) Email disperzní akrylátový, vrchní – Je určen na vrchní nátěr dřeva upraveného napouštědlem a disperzní akrylátovou barvou v interiérech a exteriérech.

c) Barva disperzní akrylátová základní – Slouží jako podklad pod email pro vnitřní i venkovní prostředí.

d) Disperzní akrylátová barva univerzální BALAKRYL – Je vhodná pro vnitřní i venkovní nátěry dřeva, DTD, DVD, cihel atd. Venkovní nátěr se obnovuje za 3-5 let. (Tvoří základní i vrchní vrstvu nátěru ).

e) Tmel disperzní akrylátový na dřevo – Používá se k vyrovnání nerovností pod vnitřní i venkovní nátěry pigmentových nátěrových hmot.

Zkoušení a skladování nátěrových hmot

Nároky na vlastnosti nátěrových hmot se stále zvyšují, proto vzrůstá i význam jejich zkoušení.

Ověřují se: vlastnosti nátěrových hmot ve stavu, v němž se dodávají do zpracovatelských závodů,

způsoby a podmínky, při nichž se nátěrové hmoty aplikují, vlastnosti tuhých filmů.

Zkoušení vlastností nátěrových hmot před zpracováním

a) Viskozita

je vnitřní tření molekul při pohybu (opak tekutosti). Ovlivňuje zpracovatelnost nátěr. hm. Každý způsob nanášení vyžaduje určitý stupeň viskozity. K měření viskozity se používají viskozimetry. Laboratorní zkoušení využívá například Höpplerův viskozimetr, který měří viskozitu jako dobu pádu kuličky měrnou trubicí naplněnou nátěrovou hmotou. Nátěrová hmota musí přitom mít přesně 20 °C. V provozních podmínkách se nejvíce používá Fordův výtokový pohárek válcového tvaru s trychtýřovitým zakončením a s výtokovou tryskou ve spodní části. Pohárek se až po okraj naplní nátěrovou hmotou a měří se doba v sekundách, za kterou proteče celý obsah výtokovou tryskou. Teplota nátěrové hmoty je 20 ± 0,5 °C. Měření se provádí třikrát a z výsledků se vypočítá aritmetický průměr. (Stejným způsobem se měří viskozita lepidel.)