Činnost sériového modemu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Činnost sériového modemu
Požívá-li se pro přenos dat telefonních kanálů o šířce pásma v rozsahu 300 Hz až 3400 Hz, je DCE nejčastěji telefonní modem pro sériový přenos dat. Jeho hlavním úkolem je přeměnit datový signál, vystupující z DTE a obsahující stejnosměrnou složku, resp. frekvenční složky nižší než 300 Hz, na modulovaný signál, který již lze přenášet telefonním kanálem. Dalšími důležitými funkcemi takového modemu je vytvořit, udržovat a rušit datový okruh s použitím komutovaného nebo pevného telefonního okruhu.
Popis funkce jednoduchého sériového telefonního modemu
Technické řešení modemu a charakteru signálů na rozhraní I2 a I1 nám ukazuje obr. 12.1., který zjednodušeně znázorňuje typický příklad poloduplexního modemu pro dvoudrátové komutované okruhy, schopného pracovat přenosovou rychlostí do 1200 bit/s.
Rozhraní I2 je charakterizováno vlastnostmi dle doporučení V.24 a V.28. Podrobněji se tímto problémem zabývá kapitola 10. Datová rozhraní v telefonní síti. Na obr. 12.1. jsou zakresleny v principiálním schématu modemu nejdůležitější obvody řady 100, včetně naznačení směru přechodu informace přes rozhraní I2 (směr DTE→DCE nebo směr DTE←DCE). Jsou to obvody pro přenos dat v hlavním kanálu 103 a 104, obvod signálové země 102, obvody synchronizační (taktovací) 113, 114 a 115, obvody řídící 105, 111 a signalizační 106, 107, 108, 109 a 125.
Obr. 12.1. Příklad principiálního uspořádání modemu s přenosovou rychlostí 1200 bit/s a signálů na rozhraní I2 a I1.
Na tento obrázek navazuje obr. 12.2., který znázorňuje časový diagram činnosti jednotlivých obvodů rozhraní při zřizování datového okruhu.
Proces komunikace lze rozčlenit do pěti základních fází. První fází je vytvoření spojení mezi dvěma účastníky telefonní sítě, druhou fází zřízení datového okruhu. Třetí fáze je teprve vlastní přenos dat. Ve čtvrté fázi se zruší datový okruh a v poslední, páté fázi pak dochgází k rozpojení obou účastníků. Obr. 12.2. přehledně ukazuje interakci obvodů rozhraní v průběhu fáze 2 a začátek fáze 3.
Aktivní účastník nejprve pomocí telefonního přístroje (obvod 108 ve stavu OFF, vedení připojeno na tel. přístroj) vytvoří spojení s protější stanicí. Poté uvedeme obvod 108 do stavu ON, kterým DTE dává modemu povel k přechodu z režimu HOVOR do režimu DATA. Přechod do režimu DATA (přepojení vedení z telefonního přístroje k vlastnímu modemu( hlásí modem stavem ON na obvodu 107. Totéž musí na své straně udělat i pasivní účastník. DTE aktivního účastníka žádá prostřednictvím obvodu 105 modem o přechod do vysílacího režimu. Ten nejprve začne do vedení vysílat tzv. linkový signál (obvykle odpovídající stavu 1 na rozhraní I2), který je na straně pasivního účastníka vyhodnocován detektorem signálu, jehož výstupem je obvod 109. Má-li linkový signál frekvenci, úroveň i dobu trvání, přejde obvod 109 do stavu ON, a tím odblokuje obvod 104 (otevře hradlo k demodulátoru a uvede obvod přijímaná data do pohotovosti). Teprve potom modem na aktivní straně (neboť reakce mezi obvody 105 a 106 je uměle zpožděna) odpoví na předchozí výzvu k vysílání prostřednictvím obvodu 106. Tím se aktivuje obvod 103 a umožní zahájení vysílání připravených dat. Další část protokolu fyzické vrstvy kontroluje poruchové stavy na telekomunikačním okruhu a jiná pak zajišťuje jeho zrušení.