Digitální spojovací systémy

Vstupní PCM Výstupní PCM

obr.2.2. Zjednodušené vyjádření funkce spínače TR.

Vstupní, výstupní PCM – paralelní přenos na sériový a opačně

PH – paměť hovoru

TR – řízení čtení

cykl. adr. – synchronní čítač

ŘP – řídící paměť

Spínač s řízeným zápisem TW

Kanály ze vstupního multiplexu jsou do paměti hovoru PH zapisovány v pořadí, které určuje řídící paměť ŘP, do výstupního MPX jsou čteny cyklicky. Pořadí kanálů v PH odpovídá výstupní PCM.

obr.2.3. Zjednodušené vyjádření funkce spínače TW.

Časový spojovací modul (T-modul) má oproti T-spínači větší počet vstupních a výstupních multiplexů.

Způsoby řešení časového modulu

• s dělenými pamětmi hovoru - dílčí paměť hovoru je umístěna v každém vstupním nebo

každém výstupním multiplexu (používal se dříve,

obvody s nižším stupněm integrace)

se soustředěnou pamětí hovoru - společná paměť hovoru pro všechny vstupní i výstupní multiplexy.

čtení – generátor cyklických

adres generuje adresu

zápis – z ŘP se z adresy čte

slovo

Při zápisu do PH se na adresu j zapisuje 8 bitové slovo, které přišlo ve vstupním kódovaném intervalu TKI.

obr.2.4. Řešení časového spínače TW.

Doba trvání zápisu a čtení TW (1 spínač = 1 × PCM)

doba trvání rámce T=125μs

doba trvání jednoho KI:

doba zápisu a čtení je stejná jako polovina TKI.

Doba trvání zápisu a čtení modul TR (32 × PCM)

doba trvání rámce T=125μs

doba trvání KI:

během KI je nutno provést 32x zápis + 32x čtení

doba Z/Č:

Vícečlánková digitální pole

Vznikají nejčastěji řazením modulů T a S do kaskád. I u digitálních SP se projevuje vnitřní blokování, ztráty způsobené vnitřním blokováním lze snížit použitím vícečlánkového pole. Používají se pole tříčlánková (dvoučlánková TS, ST příliš velké vnitřní blokování) nejčastěji:

STS - dříve, méně náročná na kapacitu pamětí = levnější, větší vnitřní blokování

TST - lepší průchodnost pole (možnost dvojí změny časové polohy), snížení ceny IO

Řízení vícečlánkových spojovacích polí je složitější než jednočlánkových. Současné největší ústředny mají centrální spojovací pole až pětičlánkové.

Tříčlánková pole STS

obr.2.6. Tříčlánkové pole STS.

N – počet kanálových intervalů

1 ... n – počet vstupních/výstupních multiplexů

T1 ... Tk – počet T-článků, optimálně k=2n (počet výstupů sběrnic z článků SA je dvojnásobný oproti počtu vstupů)

Tříčlánková pole TST

obr.2.7. Tříčlánkové pole TST.

Umožňují dvojí změnu časové polohy:

1. v 1. článku změna časové polohy s ohledem na průchodnost článku S

2. v 2. článku změna časové polohy vzhledem k výstupnímu MPX

Nejčastěji TwTr

obr.2.8. Princip uspořádání tříčlánkového pole TST

Vícečlánková pole TTT ....T.