Principy a vlastnosti vysokorychlostních sítí xDSL
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Principy a vlastnosti vysokorychlostních sítí xDSL
Měniče pro digitální vysokorychlostní účastnické přípojky
Snaha po efektivním využití přenosových vlastností nestíněných metalických symetrických párů ve stávajících kabelech telefonních sítí vedla k vývoji nových typů datových měničů. Jejich společným znakem je relativně vysoká přenosová rychlost digitálních signálů v řádu jednotek a desítek Mbit/s a snížení průměrné chybovosti na úroveň optických přenosových systémů.
Měnič HDSL (High bit rate Digital Subscriber Line)
Tyto měniče je možno zařadit do skupiny měničů v základním pásmu s potlačenou stejnosměrnou složkou. Původní binární datová posloupnost je měničem transformována pomocí kódu 2B1Q (ze dvou prvků 2B je vytvořen dibit, který je vyjádřen jedním čtyřstavovým – kvaternárním prvkem 1Q). Tím se sníží původní modulační rychlost a nároky na potřebnou šířku pásma. Při použití symetrického vedení daných parametrů se tím dosáhne zvětšení dosahu. Pro další zvětšení dosahu se používá metody rozdělení celkového datového toku do dvou (respektive i třech) symetrických párů. Potřeba takových měničů se objevila tehdy, když bylo třeba propojit účastníka do sítě ISDN nebo k zařízení PDH prvního řádu. Přenosové rychlosti se tedy pohybují v násobcích 64 kbit/s až do 2,048 Mbit/s. Narozdíl od klasických DMZP nepoužívají měniče HDSL jeden symetrický pár pro dopředný druhý pro zpětný přenos, ale přenášejí data po obou párech duplexně s použitím metody potlačení ozvěny. K vydělovaní a skládaní toků na obvou párech se používá metody časového multiplexu. Pro řídící účely je pak nutno přenášet další řídící informace, takže součet toků v obou párech je větší než tok na rozhraní I2, jak ukazuje obr. 18.1a. Dosah takto uspořádaného datového okruhu činí přibližně 3 km (bez opakovačů) a chybovost dosahuje řádu 10-10. Tyto měniče jsou mezinárodně normalizovány.
Obr. 18.1. Základní typy datových měničů pro digitální vysokorychlostní účastnické přípojky.
Měnič SDSL (Symetric single pair Digital Subscriber Line)
Tento měnič (viz obr. 18.1b) vylepšuje některé parametry měniče HDSL. Užívá pouze jediného symetrického páru, osmistavové kódování 3B1Q (obdobné jako 2B1Q) a chybovou korekci s Trellis kódem.
Měnič ADSL (Asymetric Digital Subscriber Line)
ADSL měnič (viz obr. 18.2a) vlastně není měničem signálu v základním pásmu, neboť kombinuje různé druhy modulace. Tento měnič vytváří na jediném symetrickém páru jednak vysokorychlostní datový kanál s přenosovými rychlostmi 1,544 – 8,1 Mbit/s, dále kanál s přenosovou rychlostí 16 – 640 kbit/s v opačném směru, a konečně standardní telefonní okruh. Pro oddělení jednotlivých kanálů se užívá kombinace frekvenčního a časového multiplexu. dosah pro uvedené parametry se pohybuje řádově v jednotkách km. Měniče ADSL již jsou mezinárodně standardizovány.